Enlil-násir I.
Význam Enlil-násir I. v dnešní společnosti je nepopiratelný. Enlil-násir I. je předmětem zájmu a debat v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Jeho dopad na každodenní život lidí je evidentní a jeho vliv je pociťován ve všech aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme roli Enlil-násir I. dnes, analyzujeme její význam a roli, kterou hraje v moderním životě. Od svých počátků až po dopad na současný svět je Enlil-násir I. tématem, které si zaslouží být prostudováno a pochopeno jako celek.
| Enlil-násir I. | |
|---|---|
| Narození | 16. století př. n. l. |
| Úmrtí | 15. století př. n. l. |
| Potomci | Núr-ili a Aššur-rabi I. |
| Otec | Puzur-Aššur III. |
| Příbuzní | Aššur-šadúni (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Enlil-násir I. (akkadsky „ Enlil – ochránce“) byl asyrský král v období zhruba 1497–1483 př. n. l. Byl to syn předchozího panovníka Puzur-Aššura III.
Okolo roku 1485 př. n. l. se asyrská armáda pod jeho velením utkala s vojsky říše Mitanni v čele s králem Šauštatarem, který se pokoušel rozšířit mitannské území. Asyrská vojska utrpěla sérii porážek a Šauštatarovi se podařilo dokonce i dobýt hlavní město Asýrie, Aššur. To vyplenil a odvezl si bohatou kořist, mezi jiným i chrámovou bránu, okovanou zlatem a stříbrem.
Enlil-násir I. vládl 14 let a po jeho smrti se asyrského trůnu ujal jeho syn, Núr-ili.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Эллиль-нацир I na ruské Wikipedii.
- „Historie starověkého Východu“ – „История Древнего Востока. Зарождение древнейших классовых обществ и первые очаги рабовладельческой цивилизации“, část 1. Mezopotámie/„Месопотамия“. I. M. Djakonov, Nakl. Nauka, 1983, str. 534, rusky
Související články
| Králové Asýrie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Puzur-Aššur III. |
1497–1483 př. n. l. Enlil-násir I. |
Nástupce: Núr-ili |
