Endomysium
V dnešní době je Endomysium tématem na rtech každého. S rozvojem technologií a globalizací se Endomysium stal neustálým zájmem moderní společnosti. Ať už v politické, ekonomické, sociální nebo environmentální sféře, Endomysium vyvolal diskusi a podnítil zájem odborníků i občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Endomysium a analyzujeme jeho dopad na naše životy. Od jeho vzniku až po možná řešení se zamyslíme nad tím, jak Endomysium ovlivňuje náš každodenní život a co s tím můžeme dělat.
Endomysium se nachází na povrchu svalových vláken a spolu s perimysiem a epimysiem představuje jednu z vazivových vrstev ve svalovině. Úlohou zdejší vazivové tkáně je mechanický přenos sil, které jsou tvořeny kontrahujícími se svalovými vlákny. Jednotlivá svalová vlákna často nedosahují od jednoho konce svalu k druhému. Síla je pak přenášena obklopujícím vazivem.[1]
Struktura
Endomysium je tenká, jemná vrstva pojivové tkáně, která obklopuje jednotlivá svalová vlákna uvnitř těla. Skládá se z retikulárních vláken, které jsou tvořeny z kolagenu. Nachází se zde kapiláry, které, když je potřeba, pomáhají tělu odstranit přebytečné teplo. Obsahuje také nervy a lymfatické uzliny, které jsou součástí imunitního systému. Endomysium je důležité pro výměnu metabolitů mezi svalovým vláknem a kapilárami a pro tok iontů během excitace.[2] Endomysium překrývá sarkolemu – buněčnou membránu svalových buněk.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endomysium na anglické Wikipedii.
- ↑ KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany : H & H, 2000. S.91
- ↑ Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie . 3. lékařská fakulta UK. S.94. Dostupné online.
