Emodži

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Emodži. Bude to vzrušující cesta, na které prozkoumáme různé aspekty související s Emodži, od jeho historie a původu až po jeho dopad na současnou společnost. V tomto článku budeme do hloubky analyzovat různé aspekty Emodži a nabídneme podrobné informace a aktualizované pohledy na toto téma obecného zájmu. Kromě toho prozkoumáme nejnovější výzkumy a objevy týkající se Emodži a také názory odborníků v této oblasti. Takže se připravte ponořit se do vzrušující cesty poznání a informací o Emodži. Nenechte si to ujít!

Usměvavý emodži smajlík

Emodži (angl. emoji, z jap. – obrázek + 文字znak) je vizuální informační prvek vyskytující se převážně v hláskovém textu. Emodži jsou oblíbené zejména v elektronických zprávách nebo na webových stránkách. Emodži jsou unifikovány ve vztahu k číselnému kódu ASCII podobně jako emotikony. Standardizace umožňuje jejich užití v běžných mobilních telefonech. Vzhledem k chybějící kvalifikaci v oboru vizuální komunikace unifikuje technická komise ASCII emodži velmi nevyrovnané komunikační kvality ve značně nekomplexních tematických souborech.[1] Poprvé se začaly používat v Japonsku, odkud pochází i jejich název.

Vznik

Emodži vytvořil Japonec Šigetaka Kurita, který v roce 1999 navrhl 176 grafických symbolů o rozměrech 12 × 12 pixelů pro použití v mobilní službě i-mode, japonské alternativě pro WAP. Tři hlavní japonští operátoři, NTT DoCoMo, au a SoftBank Mobile (dříve Vodafone), měly každý své vlastní definované varianty emodži. Některé emodži tak byly velmi specifické pro japonskou kulturu, např. klanící se (omlouvající se) podnikatel, tvář nosící masku, bílý květ, používaný k označení „vynikajícího domácího úkolu“, nebo skupina emodži představujících populární jídlo: nudle ramen, dango, onigiri, japonské kari a suši.

V Japonsku se emodži staly populárními a postupně se rozšířily nejprve do mobilních telefonů, a pak i do další výpočetní techniky a počítačů po celém světě. Postupně tak nahradily své předchůdce emotikony. Objevily se ve znakové sadě Windows a v roce 2010 byly standardizovány všeobecně uznávaným standardem Unicode. Ten je od té doby každoročně rozšiřován o množství nových emodži znaků.[2]

Jednoduché příklady

emodži vysvětlení kód znaku Unicode[3]
🙂 usmívající se 1F642
🙁 smutný 1F641
😉 spiklenecky mrkající 1F609
😛 vyplazující jazyk 1F61B
😐 neutrální výraz (Poker Face) 1F610
😮 udivený nebo zděšený 1F62E
😗 líbající 1F617
🤣 brečící smíchy 1F923

Odkazy

Reference

  1. FASSATI, Tomáš. Praktická globální vizuální komunikace II – Sdělování, barvy a tvary. 1. vyd. Oraha: ČVUT, 2019. ISBN 978-80-01-06580-8. 
  2. Unicode makes Emoji 12.0 official, adoption to start sometime this month. MobileSyrup . 2019-03-06 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. Unicode® Character Table. symbl.cc . . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy