Emil von Förster

V současnosti je Emil von Förster tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Emil von Förster stal relevantním tématem, které přímo ovlivňuje každodenní životy lidí. Od svého dopadu na globální ekonomiku až po svůj vliv na společnost se Emil von Förster stal bodem zájmu pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty Emil von Förster a jak se v průběhu let vyvíjel.

Emil von Förster
Narození18. října 1838
Vídeň
Úmrtí14. února 1909 (ve věku 70 let)
Vídeň
Povoláníarchitekt
DětiEmil von Förster
RodičeLudwig Förster
PříbuzníHeinrich Förster (bratr)
Heinz von Förster a Ulrich Förster (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil von Förster (též Emil Ritter von Förster; 18. října 1838 – 14. února 1909) byl původem vídeňský architekt, který realizoval několik staveb také v Čechách.

Život

Emil von Förster byl synem architekta Ludwiga von Förstera. Vystudoval vídeňské akademické gymnázium a poté berlínskou akademii.[1] V roce 1860 vstoupil do architektonického ateliéru svého otce, který po jeho smrti roku 1863 převzal.

Po cestě do Toskánska, kde studoval italskou architekturu, se vrátil zpět do Vídně. 3. února 1895 byl císařem jmenován do představenstva odboru pozemního stavitelství na Ministerstvu vnitra. Förster zřídil v rámci odboru architektonický ateliér, kde byly zpracovávány nejen důležité stavební projekty, ale i jejich integrace do životního prostředí. Förster tak měl velmi významný vliv na celou stavební činnost v monarchii kolem roku 1900. Přesto byl tou dobou také stále aktivní jako nezávislý architekt.

Emil von Förster zemřel 14. února 1909 ve svém vídeňském bytě na Maximilianplatz 15 (dnešní Rooseveltplatz 15-17).

Dílo

Emil von Förster navrhoval jak soukromé obytné budovy, tak i veřejné budovy. Pro jeho architektonickou tvorbu je charakteristická monumentalita a reprezentativnost, ale také dobře promyšlené prostorové uspořádání a elegantní design interiéru. Upřednostňoval italskou neorenesanci a jen málokdy se od ní stylově odklonil.

Přehled jeho tvorby je velmi rozsáhlý. Mezi jeho nejznámější vídeňské realizace patří:[2]

  • Ringtheater (1872–1874)
  • Dorotheum (1898–1901)
  • kancelářský a obytný komplex Maximilianhof na Währinger Straße (1887–87)
  • a mnoho obytných a činžovních domů

V Čechách navrhl:

Förster architektonicky působil i v dalších zemích, například v Maďarsku nebo severní Itálii.

Galerie

  • Dorotheum ve Vídni
    Dorotheum ve Vídni
  • Budova banky Kreditanstalt v Praze Na Příkopě - detail fasády a kupole
    Budova banky Kreditanstalt v Praze Na Příkopě – detail fasády a kupole
  • Justiční palác v Praze
    Justiční palác v Praze
  • Justiční palác v Českých Budějovicích
    Justiční palác v Českých Budějovicích
  • Budova soudu v Karlových Varech
    Budova soudu v Karlových Varech

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emil von Förster na německé Wikipedii.

  1. ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900 - 1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Emil Ritter von Förster, s. 53. 
  2. ↑ Emil von Förster – Wien Geschichte Wiki. www.geschichtewiki.wien.gv.at . . Dostupné online. 
  3. ↑ staré pohlednice Praha ulice Na příkopě. www.starapraha.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Památkový katalog - 1000119136 - okresní soud. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Emil von Förster - PamátkoPin.cz. PamátkoPin.cz - informační portál s mapou kulturních památek Plzeňského kraje . . Dostupné online. 
  6. ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com . . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy