V dnešním světě je Ema Řezáčová téma, které se v současné společnosti stává stále aktuálnějším a zásadním. Ať už se jedná o Ema Řezáčová jako jednotlivce, důležité datum nebo aktuální téma, jeho důležitost a dopad lze vidět ve všech aspektech každodenního života. S pokrokem technologií a globalizací začala Ema Řezáčová hrát klíčovou roli ve způsobu, jakým spolu souvisíme, pracujeme a vycházíme v moderním světě. V tomto článku podrobně prozkoumáme důležitost a vliv Ema Řezáčová v dnešní společnosti a také důsledky, které má na náš každodenní život.
Ema Řezáčová | |
---|---|
Narození | 17. listopadu 1903 Praha ![]() |
Úmrtí | 29. června 1997 (ve věku 93 let) Praha ![]() |
Povolání | spisovatelka, redaktorka a scenáristka |
Choť | |
Děti |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ema Řezáčová, provdaná Voňavková (17. listopadu 1903 Praha – 29. června 1997 Praha), byla česká prozaička a dramatická spisovatelka, manželka českého spisovatele Václava Voňavky později Václava Řezáče.
Narodila se v rodině řemeslníka, po první světové válce továrního dělníka. V Praze navštěvovala a pro nedostatek prostředků nedokončila vyšší státní průmyslovou školu, chemické oddělení (1918–1920).[1]
Ve svých dílech se zabývala hlavně psychologií současné moderní ženy a dále mezilidskými vztahy. Psala také prózu pro děti a mládež, divadelní hry a náměty a scénáře k filmům. V letech 1920–1923 redigovala kalendáře v nakladatelství Karel Šolc. V letech 1927–1930 pracovala jako redaktorka týdeníku Český svět, v časopise Eva (1930–1935) a v týdeníku Ozvěny (1935–1941).[1]
Po válce vedla nedělní ženskou hlídku deníku Práce (1947–1948) a ve stejnojmenném nakladatelství redigovala edici Románové novinky (1945–1949). Od 50. let se plně věnovala literární práci. V letech 1954–1962 byla předsedkyní filmové sekce Svazu československých spisovatelů.[1]