Elio Petri
V dnešním článku se ponoříme do Elio Petri, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už pro svůj význam v dnešní společnosti, jeho dopad na každodenní život nebo historický význam, Elio Petri byl předmětem debat, zájmu a studií odborníků i fanoušků. Od svého vzniku až po současnou situaci, přes jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase, Elio Petri je téma, které si zaslouží být podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáno. V tomto článku se ponoříme do jeho různých aspektů, analyzujeme jeho důsledky a objevíme jeho skutečný význam v současném kontextu.
| Elio Petri | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Eraclio Petri |
| Narození | 29. ledna 1929 Řím |
| Úmrtí | 10. listopadu 1982 (ve věku 53 let) Řím |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Campo Verano |
| Povolání | filmový režisér, scenárista, filmový scenárista a filmový kritik |
| Významná díla | Podivné vyšetřování The Working Class Goes to Heaven Property Is No Longer a Theft |
| Ocenění | Cena Filmového festivalu v Cannes za nejlepší scénář (1967) Nastro d'Argento for the director of the best film (1968) Grand Jury Prize of the Venice Film Festival (1970) Cena Davida di Donatello za nejlepší film (1970) Zlatá palma (1972) Nastro d'argento za nejlepší příběh Velká cena festivalu v Cannes … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elio Petri (29. ledna 1929 Řím – 10. listopadu 1982 tamtéž) byl italský filmový režisér. Vlastním jménem Eraclio Petri.
Životopis
Pocházel z římské řemeslnické rodiny. Začínal jako filmový recenzent, od roku 1951 spolupracoval s Giuseppem de Santisem jako scenárista a asistent režie. Od roku 1954 režíroval krátkometrážní filmy a v roce 1961 natočil svůj první celovečerní film Vrah s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli. Byl členem Italské komunistické strany, z níž vystoupil na protest proti potlačení maďarského povstání.
Jeho tvorba vycházela z neorealismu, který obohatil o moderní filmovou řeč.[1] Věnoval se převážně politickým tématům, ve svých filmech kritizoval korupci, sociální nespravedlnost a vliv mafie na italskou ekonomiku. Jeho nejúspěšnější film Podivné vyšetřování o vysokém policejním důstojníkovi (hraje ho Gian Maria Volonté), který využije svůj vliv k beztrestné vraždě milenky, byl v roce 1971 oceněn Oscarem.[2]
V roce 2005 byl o něm natočen životopisný dokument Elio Petri... Poznámky o filmaři.[3]
Filmy
- 1979 Dobré zprávy
- 1976 Todo modo
- 1973 Vlastnictví není již krádež
- 1971 Dělnická třída jde do ráje
- 1970 Podivné vyšetřování
- 1968 Tiché místo na venkově
- 1967 Každému, co mu patří...
- 1965 Desátá oběť
- 1964 Velká nevěra
- 1963 Učitel z Vigevana
- 1962 Sečtené dny
- 1961 Vrah
Ocenění
- Oscar za nejlepší cizojazyčný film (Podivné vyšetřování)
- Donatellův David (Podivné vyšetřování, Dělnická třída jde do ráje)
- Nastro d'Argento (Každému, co mu patří..., Podivné vyšetřování)
- Zlatá palma (Dělnická třída jde do ráje)
- Stříbrný medvěd (Tiché místo na venkově)
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elio Petri na Wikimedia Commons 
Osoba Elio Petri ve Wikicitátech- Oficiální stránky
