Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna

V tomto článku prozkoumáme fascinující život Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii. Od skromných začátků až po nečekaný vzestup ke slávě, Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna zachytil představivost bezpočtu lidí po celém světě. Na těchto stránkách objevíme jejich úspěchy, zápasy a triumfy, stejně jako jejich dopad na dnešní společnost. Prostřednictvím exkluzivních rozhovorů a rozsáhlého výzkumu odhalíme tajemství úspěchu Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna a prozkoumáme jeho trvalé dědictví. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty, která vás zavede k poznání všech nejdůležitějších aspektů života Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna.

Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna
Narození1703
Úmrtí18. července 1757 (ve věku 53–54 let)
ChoťBedřich August z Harrachu (od 1719)[1]
DětiMarie Josefa z Harrachu
Arnošt Quido z Harrachu
Marie Anna z Harrachu
Marie Růžena z Harrachu[2]
František Xaver z Harrachu
RodičeAntonín Florián z Lichtenštejna a Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna[3]
RodLichtenštejnové
PříbuzníMarie Antonie z Lichtenštejna (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna (německy Maria Eleonore Karolina von und zu Liechtenstein, asi 1703 – 18. července 1757) byla lichtenštejnská princezna a manželka nizozemského místodržitele a nejvyššího českého kancléře Bedřicha Augusta hraběte z Harrachu-Rohrau a Thannhausenu.

Život

Kunínský zámeček

Narodila se z manželství knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna s Eleonorou Barborou z Thun-Hohenštejna. Měla jedenáct sourozenců, z nichž se dospělosti dožili Josef Jan Adam (1690–1732) kníže z Lichtenštejna, Antonie z Lamberka (1683–1715), Marie Karolína, provdaná ze Salm-Reifferscheidtu (1694–1735) a Anna Marie z Lichtenštejna (1699–1753), Josefa Karolína, provdaná z Clary-Aldringenu (1777–1828).[4]

5. února 1719 se provdala za Bedřicha Augusta z Harrachu, se kterým měla šestnáct dětí. V roce 1723 zakoupili Kunvaldské panství, kde nechali vystavět, dle návrhu architekta Johanna Lucase von Hildebrandt, barokní letní zámeček. Vesnice Kunvald byla po druhé světové válce (1947) přejmenována na Kunín.[5]

Potomci

  • 1. František Antonín (1720–1724)
  • 2. Marie Růžena (20. srpna 1721 – 29. srpna 1785), ⚭ 1740 Ferdinand Bonaventura Antonín (11. dubna 1708 – 28. ledna 1778), hrabě z Harrachu na Rohrau a Thannhausenu
  • 3. Jan Josef (18. září 1722 – 8. prosince 1746), svobodný a bezdětný
  • 4. Arnošt Kvido z Harrachu (8. září 1723 – 23. března 1783)
  • 5. Marie Anna (2. dubna 1725 – 29. dubna 1780)
  • 6. Anna Viktorie (29. listopadu 1726 – 6. ledna 1746), svobodná a bezdětná
  • 7. Marie Josefa (20. listopadu 1727 – 15. února 1788)
  • 8. Maxmilián Josef (1729–1730)
  • 9. Bonaventura Marie (20. března 1731 – 14. února 1794)
  • 10. Ignác Ludvík (2. října 1732 – 22. března 1753)
  • 11. František Xaver (2. října 1732 – 15. února 1781)
  • 12. Jan Leopold (1733–1734)
  • 13. Marie Alžběta (1735–1735)
  • 14. Ferdinand (4. ledna 1737 – 27. března 1748)
  • 15. Jan Nepomuk (1738–1739)
  • 16. Marie Kristýna (24. července 1740 – 27. listopadu 1791)

Reference

  1. ↑ Dostupné online. .
  2. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ http://genealogy.euweb.cz/liecht/liecht3.html#MEK
  5. ↑ http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77871&id_obce=15027[nedostupný zdroj]

Externí odkazy