V tomto článku chceme prozkoumat a analyzovat dopad, který má Ekologická amplituda na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vzbuzuje Ekologická amplituda velký zájem a kontroverze a vyvolává debaty v různých oblastech. V tomto smyslu je důležité zkoumat různé úhly pohledu, které existují kolem Ekologická amplituda, stejně jako jeho vliv v tak různorodých oblastech, jako je politika, kultura, technologie a ekonomika. Stejně tak navrhujeme prozkoumat, jak se Ekologická amplituda dokázal postavit jako fenomén, který poznamenal před a poté, a vytvořil trendy a inovace, které změnily způsob, jakým vnímáme svět kolem nás a jak k němu přistupujeme.
Ekologická amplituda je míra tolerance organismu vůči vnějším podmínkám. Lze ji vyznačit do grafu pro každou ze specifických vlastností biotopu, jako je teplota, salinita nebo obsah dusíku v půdě, a většinou má podobu Gaussova rozložení, což znamená, že existuje určité optimum, pro které funguje organizmus nejlépe. Druhy mohou být euritopní, tedy mít širokou ekologickou amplitudu a tím pádem být široce rozšířené do mnoha biotopů, nebo stenotopní, kdy se jedná o vzácné druhy uzpůsobené na specifické podmínky jednoho biotopu.[1]
Míra tolerance organismu vůči nějakému faktoru se nazývá ekotolerance.
Přizpůsobování se rostlin na podmínky klimatu většinou probíhá tak, že se celá průměrná ekologická amplituda druhu posouvá směrem k existujícím podmínkám. Zákon minima říká, že pro výskyt druhu je určující ekologická amplituda, která je pro dané prostředí na minimu.