V tomto článku se budeme věnovat tématu Eduard Rüppell, které v posledních letech získalo velkou relevanci díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. Od svých počátků až po současné implikace Eduard Rüppell upoutal pozornost odborníků, vědců a široké veřejnosti, vyvolal debaty, úvahy a analýzy z různých úhlů pohledu. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty Eduard Rüppell, od jeho vlivu na politiku, ekonomiku, kulturu až po jeho vliv na každodenní životy lidí. Tímto způsobem se ponoříme do tématu všeobecného zájmu, které nás vybízí k zamyšlení a dialogu při hledání většího porozumění o Eduard Rüppell a jeho dopadu na současný svět.
Eduard Rüppell | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Wilhelm Peter Eduard Simon Rüppell |
Narození | 20. listopadu 1794 Frankfurt nad Mohanem |
Úmrtí | 10. prosince 1884 (ve věku 90 let) Frankfurt nad Mohanem |
Místo pohřbení | Hauptfriedhof Frankfurt |
Alma mater | Univerzita v Pavii |
Povolání | biolog, objevitel, zoolog, ornitolog, přírodovědec, ichtyolog, numismatik a botanik |
Ocenění | Zlatá medaile Královské geografické společnosti |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Peter Eduard Simon Rüppell (20. listopadu 1794 Frankfurt nad Mohanem – 10. prosince 1884 tamtéž) byl německý přírodovědec a výzkumník Afriky.
Jako syn bankéře se vyučil v oboru bankovnictví. Díky své finanční nezávislosti podnikl roku 1817 cestu do Egypta, po níž se rozhodl ke studiu botaniky a zoologie na univerzitách v Pavii a Janově. V letech 1822-1827 výzkumnou výpravu k Akabskému zálivu, Rudému moři a Núbii. Po setřídění a zpracování sbírek odjel na další cestu, tentokrát do Habeše, z které přivezl mimo jiné řadu rukopisů.
Roku 1841 se stal druhým ředitelem jím spoluzaložené Senckenbergovy přírodovědné společnosti. V letech 1849-1850 se vydal na svou poslední cestu do Afriky. Jím nastřádané preparáty z cest se zařadily mezi základní sbírky Senckenbergova muzea ve Frankfurtu.
Bylo po něm pojmenováno pět zvířecích rodů a 79 zvířecích a rostlinných druhů. V zoologických kruzích se proslavil prvním popisem do té doby neprozkoumaného druhu rypoše lysého pod latinským jménem Heterocephalus glaber v etiopské provincii Ševa.
Jako první cizinec obdržel v roce 1839 v Londýně zlatou medaili Královské zeměpisné společnosti.
Město Frankfurt darovalo Rüppellovi sedící sochu Goetheho od Pompea Marchesiho v životní velikosti. Po ukončení spolupráce s muzeem se věnoval numismatice, i proto svému domovskému městu daroval například mince ptolemajovské dynastie nebo římských císařů v Alexandrii. Po pruské anexi Frankfurtu v roce 1866 uprchl do Curychu, brzy se ovšem vrátil zpět. Ve Frankfurtu žil jako vysoce vážený občan za své zásluhy na poli zoologie, mineralogie, paleografie, geografie a numismatiky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Rüppell na německé Wikipedii.