V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Ebersův papyrus. Ať už se jedná o aktuální téma, veřejnou osobnost nebo historickou událost, Ebersův papyrus upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Ebersův papyrus, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem na toto téma nebo jej teprve začínáte objevovat, zveme vás, abyste se ponořili do této vzrušující cesty za lepším pochopením významu a relevance Ebersův papyrus v naší době.
Ebersův papyrus je egyptský lékařský papyrus s vědomostmi o léčivých rostlinách, datovaný asi do roku 1550 před naším letopočtem. Byl nalezen v zimě 1873–1874 v egyptském Luxoru a náleží mezi nejstarší a nejcennější známé egyptské papyry. V současné době je uložen v Německu v knihovně Lipské university.
Papyrus je datován do doby kolem roku 1500 před naším letopočtem, je však považován za kopii textu ještě staršího. Celý svitek je asi 20 metrů dlouhý a obsahuje 110 stránek.[1] Náleží mezi nejstarší dochované medicínské písemnosti.
Ebersův papyrus je psán egyptským hieratickým písmem a představuje nejobsáhlejší dochovaný záznam staroegyptské medicíny. Je v něm okolo 700 magických předpisů a přípravků. Obsahuje rovněž zaklínadla k vyhánění démonů způsobujících nemoci a podává důkaz o dlouhé tradici empirické praxe a pozorování.
Ebersův papyrus se dostal v roce 1862 do vlastnictví Edwina Smithe. Jeho zdroj je neznámý, tvrdí se však, že byl nalezen mezi nohama mumie v okrese Assassif thébské nekropole. Papyrus zůstal ve sbírkách Edwina Smithe přinejmenším do roku 1869, kdy se objevil v katalogu obchodníka se starověkými předměty. V roce 1872 jej zakoupil německý egyptolog Georg Ebers, po němž byl také papyrus pojmenován.
V roce 1875 Ebers publikoval faksimile papyru, doplněnou anglicko-latinským slovníčkem a úvodem, samotný papyrus však zůstal až do roku 1890 nepřeložený. Jako první jej přeložil H. Joachim. První překlad do angličtiny provedl Paul Ghalioungui. Po Ebersově odchodu do penze zůstal papyrus ve sbírkách knihovny Lipské university.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ebers Papyrus na anglické Wikipedii.
VACHALA, Břetislav. Ebersův staroegyptský lékařský papyrus. Academia: Praha 2020. ISBN 978-80-200-3160-0