V dnešním světě získal Dětmar II. Salcburský nebývalý význam. Ať už mluvíme o Dětmar II. Salcburský jako o společenském fenoménu, tématu vědeckého výzkumu nebo veřejné osobnosti, jeho přítomnost má významný dopad na společnost. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty Dětmar II. Salcburský, jeho vliv v různých oblastech a možné důsledky, které má pro náš neustále se měnící svět. Prostřednictvím podrobné analýzy se podíváme na to, jak se dnes Dětmar II. Salcburský stal určujícím faktorem a jak jeho přítomnost zanechá stopy i v budoucnu.
Dětmar II. Salcburský | |
---|---|
![]() | |
Úmrtí | 28. července 1041 Salcburk |
Povolání | arcibiskup |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | arcibiskup |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dětmar II. Salcburský (německy Dietmar II., též Theotmar nebo Thietmar, † 28. července 1041, Salcburk), byl od roku 1026 salcburský arcibiskup.
Dne 21. prosince 1025 obdržel Dětmar arcibiskupské svěcení a 21. července 1026 pallium od papeže Jana XIX. Navíc byl roku 1027 jako první salcburský arcibiskup nadán právem, v naléhavých případech, které nesnesly odkladu, ve své diecézi rozhodovat jménem papeže. S tím bylo také spojeno právo používat o velkých svátcích procesní kříž a rudě zdobeného koně.
Z tohoto privilegia se postupně vyvinula legátská práva pro zdejšího arcibiskupa, coby „přirozeného legáta“ (legatus natus), jemuž přináleží legátská pravomoc automaticky z moci jeho úřadu metropolity salcburského. Již od roku 1179 nosili salcburští arcibiskupové na znamení svého výsadního postavení při slavnostních příležitostech ve své diecézi „legátský purpur“.
V roce 1027 táhl Dětmar společně s králem Konrádem II. do Itálie, kde se zúčastnil slavnostní korunovace Konráda na císaře z rukou papeže Jana XIX. Při té příležitosti se Dětmar zúčastnil také papežského synodu konaného 6. dubna, přičemž byl stále věrným průvodcem svého pána a císaře. Ten Dětmara za jeho služby odměnil darováním dvou polesí v Horních Bavorech a rozlehlým lužním lesem po obou březích řeky Salzachy, které se rozprostíraly jižně od Salcburku až po Schwarzenbach u Gollingu (dříve Abtenau). Na těchto územích měl do té doby pouze právo lovčí a porybné.
Po smrti císaře Konráda II. v červnu 1039, se nástupcem stal jeho syn Jindřich III. Ten se s Dětmarem setka již několik měsíců po nástupu do úřadu. Společně roku 1040 podnikli úspěšné tažení krále proti českému knížeti Břetislavovi I.
Krátce nato, 28. července 1041, arcibiskup Dětmar II. zemřel.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dietmar II. (Salzburg) na německé Wikipedii.
Předchůdce: Gunther Míšeňský |
![]() |
Arcibiskup salcburský 1025–1041 |
![]() |
Nástupce: Balduin |