Dějiny Berlína

V následujícím článku podrobně prozkoumáme dopad Dějiny Berlína na dnešní společnost. Od svého vzniku Dějiny Berlína vyvolává kontroverze a debaty a přitahuje pozornost odborníků a lidí všech věkových kategorií a zájmů. V průběhu let se ukázalo, že Dějiny Berlína má významný dopad na různé aspekty každodenního života, od způsobu komunikace až po způsob, jakým přijímáme informace. V tomto článku budeme diskutovat o tom, jak Dějiny Berlína formoval naši kulturu, ovlivnil naše rozhodnutí a zpochybnil naše vnímání, stejně jako možné budoucí důsledky jeho přítomnosti v naší společnosti.

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Dějiny Berlína jsou daleko mladší než dějiny berlínského území. Již v 6. století př. n. l. se v prostoru dnešního Berlína sporadicky objevují první germánské kmeny (Semnoni, Svébové a Burgundové). K nim se od 6. století stále více přidružují Slované: jihovýchodně od Berlína Lužičtí Srbové (jejichž potomci dodnes žijí v Lužici) a zejména Havelané a Sprévané, kteří kolem roku 720 dosahují území dnešního Berlína. Další vlna osídlení germánskými kmeny se uskutečňuje od 12. století, a až z roku 1244 pochází první zmínka o sídlišti Berlín.

Růst Berlína byl zpočátku pomalý, i když město bylo v příštích stoletích často spojováno s okolními usedlostmi. Ještě roku 1648 měl Berlín jen 6 000 obyvatel. Významu nabyl po roce 1701, kdy ho nový král Fridrich I. Pruský zvolil jako hlavní město Pruska. Přibližně v dnešní podobě existuje Berlín až od roku 1920, kdy došlo k poslednímu rozšíření jeho území; tehdy tak zvaný Velký Berlín měl 3,8 milionu obyvatel.

Jméno Berlín je původem slovanské. Vzniklo ze slov birl-, berl - (česky:bažina) v polabském jazyce, doplněné slovanskou příponou -in, která označuje polohu.[1]

Kronika

Berlín a Kölln ležící na protilehlých březích Sprévy na mapě z roku 1652
Berlínské náměstí Spittelmarkt na obraze Paula Hoenigera (1912)
Zničená budova Reichstagu v létě roku 1945
Projev amerického prezidenta Ronalda Reagana před Braniborskou bránou 12. června 1987

Odkazy

Reference

  1. ↑ NIEMEYER, Manfred. Deutsches Ortsnamenbuch. Berlin: De Gruyter ISBN 978-3-11-018908-7. 

Literatura

  • BUFFET, Cyril. Berlín. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 439 s. ISBN 80-7106-314-2. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.