Drienovec
Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Drienovec. Ať už jste příznivci historie, technologický nadšenec nebo prostě někdo zvědavý na objevování nových úhlů pohledu, jsme si jisti, že vás tento článek uchvátí hned od začátku. Ponořte se s námi na cestu, která bude zahrnovat počátky Drienovec až po jeho dopad na moderní společnost, a prozkoumejte jeho kulturní, vědecké a emocionální důsledky. Připojte se k nám, když prozkoumáme různé aspekty Drienovec a odhalíme jeho důležitost a relevanci v dnešním světě.
| Drienovec | |
|---|---|
 Kostel sv. Martina | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°36′40″ s. š., 20°56′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 188 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Košice-okolí |
| Tradiční region | Abov |
  Drienovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 28,1 km² |
| Počet obyvatel | 2 366 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 84,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Štefan Bacsó |
| Vznik | 1335 |
| Oficiální web | www |
| starosta | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Drienovec Drienovec 368 044 01 Drienovec |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drienovec, do roku 1948 Šomody (maďarsky Somodi) je obec v okrese Košice-okolí na Slovensku.[2]
Historie
Název obce je odvozen z názvu lesní plodiny – dřínu (v maďarštině „som“), která se hojně vyskytuje v katastrálním území obce. Král Béla IV. (podle legendy) procházel po prohře v bitvě s Tatary (v roce 1241) se svým vojskem územím Drienovce. Válkou vysílené vojsko zde odpočívalo a občerstvilo se plody dřínu a pak pokračovalo v cestě domů. Obecní kronika proto uvádí rok 1241 jako rok první zmínky.
První zachovaná písemná zmínka pochází z roku 1255 při popisu hranic majetku jasovského kláštera. V období husitských válek (v roce 1446) obsadil Jan Jiskra z Brandýsa i Drienovec s okolím. Po vítězství Turků v bitvě u Moháče (v roce 1526) začalo postupně plenění velké části uherského území. Turecký paša Hasan v roce 1696 zničil vesnici Drienovec a mladé obyvatele odvedl do zajetí. Od roku 1626 se obec často zmiňuje jako zemědělská. Dne 1. května 1691 však obec do značné míry vyhořela a obytných zůstalo jen 11 domů. Zničený kostel byl znovu vystavěn až v roce 1780. Datum této události si obyvatelé obce dodnes každoročně připomínají prvomájovou mší svatou. Začátkem 18. století zasáhla celý Abov morová epidemie a v roce 1710 na tuto nemoc umřela převážná část obyvatelstva. V roce 1777 darovala Marie Terezie celé území obce Rožňavskému biskupství. V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako velká maďarská obec s 1 234 obyvateli. Statistika z roku 1910 vykazovala v Drienovci celkem 1 180 obyvatel, z toho bylo 1 166 Maďarů, 13 Slováků a 1 Němec. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. V letech 1938 až 1945 byla obec kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska. Statistika z roku 1991 zde vykazovala 58,85 procentní většinu obyvatel maďarské národnosti oproti 40,28% podílu Slováků. Tento poměr se v průběhu následujících let změnil a podle statistiky z roku 2001 v obci žilo celkem 1 752 obyvatel, z toho bylo 1 119 Slováků (63,87 %), 587 Maďarů (33,50 %), 31 Romů (1, 77 %), 2 Ukrajinci (0,11 %), 2 Češi (0,11 %) a 1 Polák (0,06 %).
Pamětihodnosti
- Klasicistní kaštel z roku 1780. V okolí objektu se nacházejí zbytky původního anglického parku.[3] V roce 1999 kaštel odkoupil řád Mariánských sester.[4]
- Římskokatolický kostel sv. Martina, jednolodní pozdně barokní stavba z let 1775–1780 se segmentově ukončeným presbytářem a věží tvořící součást její hmoty. Kostel byl upravován po roce 1945, protože byl během války silně poškozen.[5]
Turismus
- V lokalitě Drienovská mokraď je ornitologický stacionář.[6]
- Obec, resp. rekreační osada Drienovské kúpele, je východiskem pro turistické túry na Jasovskou planinu, národní přírodní rezervaci Palanta a Drienovskou jeskyni.[7]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drienovec na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drienovec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk . . Dostupné online.
- ↑ Drienovec. www.pamiatkynaslovensku.sk . . Dostupné online.
- ↑ Mariánske sestry - Drienovec - 20 rokov reštaurovania. marianske-sestry.mariales.com . . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Drienovec - Kostol sv. Martina biskupa. www.pamiatkynaslovensku.sk . . Dostupné online.
- ↑ Ornitologický stacionár DRIENOVEC. NP Slovenský kras . . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obec Drienovec-Drienovecké kúpele. NP Slovenský kras . . Dostupné online. (slovensky)
