Dostihové závodiště Pardubice

Dostihové závodiště Pardubice je závodiště, na kterém se konají cvalové dostihy. Leží na okraji Pardubic. Dostihová sezóna zde probíhá od května do října. Celková délka dráhy je 2 200 m.^[1]

V první polovině 19. století přišly u šlechty do módy parforsní hony. Krajina v okolí Pardubic byla pro tyto hony jako stvořená a roku 1838 zde vznikla Parforsní honební společnost.^[2] Šlechta se tak začala o Pardubice zajímat a město se stalo společenským centrem. V té době do Čech přicházely z Anglie zprávy o koňských dostizích a v říjnu 1842 byly v Pardubicích uspořádány první překážkové dostihy.^[3] V roce 1856 pardubická radnice povolila stavbu závodiště a postoupila Spolku českých pěstitelů koní pozemky, na kterých mělo závodiště vzniknout.^[4][5] Zakladatelem a velkým podporovatelem českých dostihů byl hrabě Oktavián Kinský. Po založení britské Velké národní steeplechase v Aintree se staly dostihy módní záležitostí, a tak roku 1874 přišel Český závodní spolek s nápadem uspořádat podobně významný a obtížný dostih i v Pardubicích.^[5] Vytvořením nové dostihové dráhy byli pověřeni šlechtici, kteří již měli s dostihovým sportem zkušenosti, Oktavián Kinský, Egon Thurn-Taxis, Emil Fürstenberg a Maxmilián Ugarte.^[4][5] Navrhli závodiště, které bylo jedinečné střídáním povrchu dráhy a množstvím přírodních překážek, a dohlíželi na jeho vybudování. Po dokončení stavby se 5. 11. 1874 konal první ročník Velké pardubické, vítězem se stal hřebec Fantome s Georgem Sayersem. Na společenském významu této události přidalo i to, že se konala jen několik dní před návštěvou císaře Františka Josefa I. s manželkou Sissi.^[6] Již od prvního ročníku byl nejobávanější překážkou Hlavní příkop, později nazvaný po Egonu Thurn-Taxisovi, který se zasloužil o jeho ponechání v kurzu dostihu.^[7]

• 1874 – stavba závodiště a první ročník Velké pardubické
• 1890 – ve Velké pardubické se poprvé prosadil kůň trénovaný českým trenérem (Alphabet, trenér Dobrovský)^[8]
• 1892 – otevřena nová tribuna s restaurací, vážnicí a šatnami pro jezdce^[8]
• 1902 – ve Velké pardubické poprvé zvítězil český žokej (Ulrich Rosák)^[9]
• 1911 – nad závodištěm se poprvé objevilo letadlo, pilotoval ho Eugen Čihák^[10]
• 1932 – po pádu z klisny Ella zahynul Rudolf Popler^[11]
• 1946 – opravy závodiště po válce, kdy bylo poničeno bombardováním; překážky byly upraveny a očíslovány^[12]
• 1952 – po přestavbě získalo závodiště současnou podobu^[13]
• 1956 – postaveny nové dřevěné stáje^[14]
• 1957 – přeměřena trať Velké pardubické a její délka upravena na současných 6900 m^[14]
• 1962 – zahájen pravidelný přenos Velké pardubické Československou televizí^[15]
• 1976/1977 – proběhla výstavba nových stájí za tribunami^[16]
• 1977 – odstraněna tribuna z roku 1892, na jejím místě zahájena stavba nové železobetonové tribuny^[17]
• 1981 – železobetonová tribuna byla otevřena^[18]
• 1985 – provedeny mírné úpravy některých překážek a zaveden přísnější systém kvalifikací, aby se zabránilo účasti koní s nedostatečnou výkonností a snížilo množství pádů^[19]
• 1990 – uspořádán stý ročník Velké pardubické
• 1992 – davy ochránců zvířat vběhly do dráhy dostihu^[20]
• 1993 – provedeny výrazné úpravy Taxisu a dalších překážek pro zvýšení bezpečnosti
• 1998 – kvůli otevření nové tribuny byl cílový sloupek přesunut na druhou stranu cílové roviny
• 2004 – závodiště naposledy navštívil Dick Francis^[21]
• 2007 – Velkou pardubickou navštívila britská princezna Anna a ochrnutý čtyřnásobný vítěz Peter Gehm^[22]

• KOVÁŘ, Pavel. Velká pardubická. Praha: XYZ, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7388-408-6. 
• SVOBODA, Miloš. 100 ročníků Velké pardubické steeplechase. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990. 256 s. ISBN 80-209-0129-9. 

• Velká pardubická

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dostihové závodiště Pardubice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Archivováno 6. 2. 2010 na Wayback Machine.