Dorota Gorjanská
V dnešním světě se Dorota Gorjanská stal tématem velkého významu a diskuse. S rozvojem technologií a globalizací převzal Dorota Gorjanská neočekávanou roli, generuje protichůdné názory a různé pozice. Není pochyb o tom, že Dorota Gorjanská ovlivnila různé aspekty společnosti, od politiky po ekonomiku, včetně kultury a každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Dorota Gorjanská a probereme jeho vliv dnes, stejně jako jeho možné důsledky v budoucnosti. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu přiblížíme Dorota Gorjanská z více úhlů pohledu s cílem lépe porozumět jeho rozsahu a významu v současné společnosti.
| Dorota Gorjanská | |
|---|---|
| bosenská královna | |
 | |
| Úmrtí | 19. září-24. září 1438 |
| Pohřbena | Bobovac |
| Manžel | Tvrtko II. Bosenský |
| Dynastie | Gorjanští |
| Otec | Jan Gorjanský |
| Matka | Hedvika Mazovská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dorota Gorjanská († 19. září-24. září 1438) byla bosenská královna z uherské dynastie Gorjanských.
Život
Narodila se jako dcera uherského magnáta Jana Gorjanského a Hedviky, dcery plockého knížete Zemovíta IV. Roku 1428 byla provdána za bosenského krále Tvrtka II., který krátce předtím uzavřel dědičskou smlouvu s Heřmanem Celjským[pozn. 1] Sňatek s Dorotou, jenž si vysloužil nesouhlas řady bosenských šlechticů,[1] měl spojenectví utužit.[2] Předtím byl nucen papeži potvrdit, že bude podporovat katolickou církev,[pozn. 2] jinak by nedostal povolení k sňatku. Následně se manželé dostali do sporu s františkánem Jakubem z Marky, který svůj neúspěch v šíření víry omlouval nedostatečnou podporou královského páru a Dorotu obvinil z pokusu o vraždu. Oba, Dorota i Tvrtko, podle něho byli zlí lidé.
Královna Dorota zemřela v září 1438 a byl pohřbena v kapli na hradě Bobovac. Při archeologickém průzkumu ve 20. století byl nalezen dětský hrob, což naznačuje, že pár snad měl dítě, jež zřejmě zemřelo v raném věku.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorota Gorjanská na Wikimedia Commons
Poznámky
- ↑ Heřman byl synem Kateřiny Kotromanićové, takže byli s Tvrtkem příbuzní.
- ↑ Tvrtko se prezentoval jako katolík, ale bosenská bogomilská církev měla ve státě významný vliv.
Reference
- ↑ FINE, John Van Antwerp. The late medieval Balkans a critical survey from the late twelfth century to the Ottoman conquest. : University of Michigan Press, 1994. ISBN 978-0472082605.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej . : Vydavateľstvo Rak, 2014. ISBN 978-80-85501-60-5.
Literatura
- Anđelić, Pavao. Bosanska kraljica Doroteja Gorjanska in Glasnik zemaljskog muzeja Bosne i Hercegovine u Sarajevu, nova serija, sveska 27-28, arheologija (1972/1973), str. 377-395
- Živković, Pavo (1981). Tvrtko II Tvrtković: Bosna u prvoj polovini xv stoljeća (in Serbo-Croatian). Sarajevo: Institut za istoriju. pp. 22–23. ISBN 0-472-08260-4.
| Předchůdce: Helena Nelipčićová |
|
bosenská královna Dorota Gorjanská 1428–1438 |
|
Nástupce: Vojača Bosenská |