Domenico Trezzini je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a relevance jak v každodenním životě, tak v profesionální oblasti, si zaslouží analýzu a zamyšlení. V průběhu historie byl Domenico Trezzini předmětem debat a kontroverzí a vyvíjel se podle potřeb a požadavků společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Domenico Trezzini, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, a také analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a technologie.
Domenico Trezzini | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1670 Astano |
Úmrtí | 19. únorajul. / 2. března 1734greg. (ve věku 63–64 let) Petrohrad |
Povolání | architekt |
Významná díla | Chrám svatých Petra a Pavla v Petrohradě |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Domenico Trezzini (1670?, Astano, Švýcarsko – 2. března 1734, Petrohrad, Rusko) byl švýcarsko-italský barokní architekt, jenž dal vzniknout baroknímu architektonickému stylu „petrovského baroka“, používaného v Rusku v době vrcholného období baroka.
Domenico Trezzini se narodil ve Švýcarsku, v Astanu poblíž Lugana v nynějším kantonu Ticino. Učil se pravděpodobně v Římě. Poté pracoval v Dánsku, kde byl spolu s dalšími architekty představen ruskému carovi Petru Velikému, aby navrhl budovy Petrem nově založeného hlavního města Ruského impéria, Petrohradu. Od založení města roku 1703 postavil nejvýstavnější budovy města. Petropavlovská pevnost s katedrálou sv. Petra a Pavla, budova Dvanácti kolegií nebo Letní palác a Zimní palác patří mezi jeho největší díla. Účastnil se též návrhů a založení kláštera Alexandra Něvského a pevnosti Kronštatu.
Samotný car byl nejen velkorysým zadavatelem Trezziniho díla, ale stal se i jeho přítelem. Mezi jiným byl i kmotrem Trezziniho syna Pietra Antonia (rovněž budoucího architekta).