Dolní Pšovka
V tomto článku prozkoumáme téma Dolní Pšovka do hloubky a budeme se zabývat jeho mnoha aspekty z různých úhlů pohledu. Od jeho dopadu na současnou společnost až po jeho možné budoucí důsledky se tento článek snaží nabídnout úplnou a podrobnou vizi Dolní Pšovka, poskytuje analýzy, data a úvahy, které vybízejí k zamyšlení a debatě. V celém textu se budeme věnovat relevantním problémům souvisejícím s Dolní Pšovka a také jeho relevanci v aktuálním kontextu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme poskytnout holistické porozumění Dolní Pšovka, což umožňuje čtenáři prohloubit své znalosti a porozumění tomuto tématu.
 Dolní Pšovka | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
_(4).jpg) Chráněné území severně od obce Malý Újezd u Mělníka | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. duben 2015 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Středočeského kraje |
| Nadm. výška | 170 – 184 m n. m. |
| Rozloha | 24,90 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mělník |
| Umístění | Malý Újezd, Mělník, Velký Borek |
| Souřadnice | 50°20′5,94″ s. š., 14°31′30,57″ v. d. |
  Dolní Pšovka | |
| Další informace | |
| Kód | 6106 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Dolní Pšovka zahrnuje oblast toku říčky Pšovky na území obcí Malý Újezd, Velký Borek a města Mělník ve Středočeském kraji. Ochranu území dolního toku Pšovky vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje 15. dubna 2015. Většina území přírodní památky je zároveň součástí evropsky významné lokality Kokořínsko.[2]
Předmět ochrany
Chráněné území zahrnuje soustavu vodních toků, vodních ploch a souvisejících mokřadů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou stanoviště, jako tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy.[2]
Flora
Na stanovištích podél břehů se vyskytuje silně ohrožená vytrvalá bylina potočnice lékařská (Nasturtium officinale). Na území přírodní památky dále rostou ohrožené a chráněné druhy rdest alpský (Potamogeton alpinus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), leknín bělostný (Nymphaea candida), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a na ostřicových a pcháčových loukách prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Ve vodách Pšovky se vyskytuje sladkovodní řasa ruducha (Batrachospermum moniliforme).[3]
Fauna
Na území dolního toku Pšovky bylo zaznamenáno celkem deset druhů ohrožených živočichů. Jedná se kriticky ohroženou mihuli potoční (Lampetra planeri) a dále o silně ohrožené druhy vydru říční (Lutra lutra), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), sekavce písečného (Cobitis taenia) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Unikátem na toku Pšovky je výskyt sekavce Cobitis elongatoides, který byl odlišen od sekavce písečného. Dalšími zde žijícími ohroženými a chráněnými druhy jsou piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), roháč obecný (Lucanus cervus), vrkoč bažinný (Lucanus cervus) a vrkoč útlý (Vertigo angustior).[3] Kromě skokana štíhlého se zde celkem často vyskytují další obojživelníci - čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria), vzácněji také rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V mokřadech Pšovky také žijí některé vzácné druhy měkkýšů a pavouků.[3]
Geografie a popis lokality
Geologický podklad území tvoří turonské slínité prachovce a pískovce České křídové pánve, na kterých jsou uloženy zbytky pleistocenní labské terasy. Tyto pleistocenní štěrkopísky a křídové horniny byly během čtvrtohor zcela pokryty potočními nivními sedimenty a vápnitými slatinami.[3]
Přírodní památka představuje značně členitou lokalitu, která zahrnuje různé vodní toky a plochy na katastrálních územích Jelenice u Mělníka, Malý Újezd, Mělnická Vrutice, Mělník, Skuhrov u Mělníka a Velký Borek.[3][4]
Území nepravidelného tvaru se rozkládá východně od Mělníka v nadmořské výšce 170 – 184 metrů. Zahrnuje především vodní tok Pšovky a Mlýnský náhon, včetně přilehlých niv, vodních nádrží a mokřadů. Jsou to mokřady nejrůznějších typů, konkrétně se jedná o prameniště, vodní toky, mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky a také o různé tůně a rybníky. Samotná Pšovka není na většině toku regulována, často meandruje a v některých úsecích protéká neznatelně téměř celou nivou.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ a b Dolní Pšovka . AOPK ČR . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Plán péče o Přírodní památku Dolní Pšovka na období 2014 - 2023 . AOPK ČR, 2013-11-20 . Dostupné online.
- ↑ Seznam. Přírodní památka Dolní Pšovka . mapy.cz . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Pšovka na Wikimedia Commons