Dohoda Cvetković–Maček

V dnešním světě je Dohoda Cvetković–Maček velmi aktuální a zajímavé téma pro širokou škálu lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo důležitosti dnes, Dohoda Cvetković–Maček se stal tématem, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku až po dnešní vliv je Dohoda Cvetković–Maček předmětem hloubkové analýzy odborníků z různých oborů, kteří se snaží lépe porozumět jeho podstatě a jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Dohoda Cvetković–Maček a jeho důležitost v dnešním světě.

Mapa chorvatské bánoviny – výsledek dohody

Dohoda Cvetković–Maček (srbsky Споразум Цветковић-Мачек, chorvatsky Sporazum Cvetković-Maček) mezi jugoslávským premiérem Dragišou Cvetkovićem a předsedou Chorvatské selské strany Vladkem Mačkem) podepsaná 26. srpna 1939[1] řešila problematiku vnitřních vztahů mezi Srby a Chorvaty v Jugoslávii v předvečer druhé světové války. Chorvaté získali vlastní bánovinu, s autonomním statusem (spojením sávské, přímořské a několika dalších území s chorvatskou etnickou většinou). V nově vzniklém celku měli Chorvati 74% převahu, byť zahrnoval i početné oblasti obydlené hlavně Srby (tzv. Vojenská hranice) a Bosňáky.

Protože Drávská bánovina se rozkládala víceméně na území dnešního Slovinska a zbylé ostatní (Vrbaská, Zetská, Dunajská a Vardarská) byly osídleny víceméně Srby (problém makedonského obyvatelstva v této době nebyl řešen přiznáním této národnosti a Makedonci byli považováni za srbské obyvatelstvo), došlo tak de facto k likvidaci původního systému mnohonárodních nehistorických celků, které byly zavedeny po královském převratu v roce 1929.

Po uzavření dohody Chorvati požadovali větší samosprávné pravomoce a rozšíření Chorvatské bánoviny. U Srbů posílila nacionalismus a požadavek na vytvoření vlastní autonomie, jejíž plán s hlavním městem Skopje byl sice připraven, ale vzhledem k mezinárodní situaci nestačil být realizován.[2]

Reference

  1. ↑ MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Sporazum Cvetković-Maček i Banovina Hrvatska, s. 205. (chorvatština) 
  2. ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 373–376. Dále jen Dějiny Srbska.