Dobročkov

V dnešním světě se Dobročkov stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od odborníků v oboru až po širokou veřejnost nelze význam Dobročkov podceňovat. V průběhu let byl Dobročkov předmětem debat, výzkumu a analýz v mnoha kontextech, což odráží jeho významný dopad v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Dobročkov a jeho vliv v dnešním světě, prozkoumáme jeho význam, vývoj a důsledky, které má pro současnost a budoucnost.

Dobročkov
Lokalita
Charakterosada
ObecKtiš
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°55′ s. š., 14°9′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 (2021)[1]
Katastrální územíDobročkov (9,73 km²)
Nadmořská výška655 m n. m.
PSČ384 03
Počet domů3 (2021)[2]
Dobročkov
Dobročkov
Další údaje
Kód části obce76775
Zaniklé obce.cz544
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobročkov (německy Dobrusch[3]) je osada, část obce Ktiš v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Ktiše. Jsou zde evidovány čtyři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[5]

Dobročkov je také název katastrálního území o rozloze 9,73 km².[6] V katastrálním území Dobročkov leží i Březovík.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310.[7] Dobročkov vznikl na linecké stezce. Byl majetkem zlatokorunského kláštera. Jako většina klášterních vesnic, patřících tomuto klášteru, se Dobročkov v době husitských válek stal součástí rožmberského panství. Oldřich II. z Rožmberka dostal klášterní majetky nejprve v roce 1420 do zástavy od krále Zikmunda a později si je přivlastnil na základě padělané listiny. V 1450 byl Dobročkov již zapsán jako majetek Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka prodal v roce 1602 českokrumlovské panství králi Rudolfu II., který jej po bitvě na Bílé hoře v roce 1622 daroval Janu Oldřichovi z Eggenbergu. Za třicetileté války byl Dobročkov zpustošen a zničen. Po skončení války byl Dobročkov a okolí několikrát zasažen morem. Po vymření Eggenberků v roce 1719 připadl Dobročkov Schwarzenbergům.

V roce 1930 zde žilo 549 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Dobročkov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[8] Po druhé světové válce byli původní obyvatelé vysídleni. Původní domy byly, kromě jednoho, zbourány.[zdroj⁠?!]

Přírodní poměry

Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Dobročkovské hadce se svahovými loukami na hadcovém podkladu s částečně teplomilnou a suchomilnou květenou. Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Hadce u Dobročkova.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 171 182 146 159 132 161 160 106 0 0 0 0 1 4 3
Počet domů 22 22 22 23 22 23 23 19 0 0 0 0 1 4 3

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Dobročkov byl samostatnou obcí v okrese Český Krumlov (v letech 1850–1910 Krumlov). V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Ktiš byla obnovena 1. června 2000 v okrese Prachatice. V letech 1850–1963 k obci patřil Březovík.[12]

Pamětihodnosti

  • Uprostřed návsi je křížek s datací 1880

Galerie

  • Dobročkov
  • Stavení čp. 17
    Stavení čp. 17
  • Kaplička
    Kaplička
  • Dům čp. 9
    Dům čp. 9
  • Dobročkovské lípy
    Dobročkovské lípy

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobročkov na německé Wikipedii.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Dobročkov podle Chytilova adresáře z roku 1915 - na webu ktišského Spolku Bartoloměj. spolekbartolomej.ktis.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-11. 
  4. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197. 
  6. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236. 
  8. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: , 1938. Dostupné online. S. 11. 
  9. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa . Mapy.cz . Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 86, 46. 

Literatura

  • Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka. Historický spolek Bartoloměj, . 165 s.
  • PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.

Externí odkazy

Části obce Ktiš
Části obce
Ostatní