Divadlo v Kotcích
Divadlo v Kotcích je dnes velmi aktuální téma, protože vzbudilo zájem mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolalo širokou škálu názorů a diskusí a mělo dopad na různé oblasti společnosti. Jeho význam spočívá v vlivu, který má na každodenní život lidí, a také v jeho potenciálu generovat významné změny v různých aspektech. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a dopady Divadlo v Kotcích s cílem poskytnout úplnou a obohacující analýzu tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
| Divadlo V Kotcích | |
|---|---|
 Divadlo v Kotcích | |
| Stát |  České království |
| Místo | Praha-Havelské město |
| Vznik | 1739 |
| Budova | |
| Otevření | 1739 |
| Uzavření | 1794 |
| Další informace | |
| Souřadnice | 50°5′6,4″ s. š., 14°25′19,38″ v. d. |
| Adresa | V Kotcích |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divadlo v Kotcích, německy Theater an der Kotzen (zvané také Kotzentheater, Comoedia-Haus nebo Königliches Prager Theater nebo prostě Opera Haus[1]), byla provizorní divadelní scéna v Praze, kterou v roce 1739 nechal na své náklady vybudovat pražský magistrát. Nacházela se na území tehdejšího převážně německého Havelského města, poblíž karmelitského kláštera u sv. Havla, na Starém Městě pražském.
Dějiny
.jpg)
Divadlo v Kotcích vzniklo roku 1739 jako první kamenné divadlo v Praze. Tato převážně německá divadelní a operní scéna v pražské ulici V Kotcích, vznikla jako druhá veřejná operní scéna v Praze, po Šporkově šlechtickém divadle.[p 1]
Své největší slávy dosáhlo divadlo v letech 1739–1783, s nucenou přestávkou v době války o rakouské dědictví v letech 1741–1742.
V divadle se hrálo německy a italsky, prováděly se zde také činohra, pantomima, baletní představení a loutkové divadlo (marionety).
Mezi italské operní principály patřil Pietro Mingotti (od 1743) a slavný Giovanni Battista Locatelli, který si divadlo pronajal v letech 1748–1757 a prováděl zde mimo jiné i vlastní opery. Také poslední impresário byl Ital Giuseppe Bustelli.[2]
Jediná hra uvedená v českém jazyce byl Kníže Honzík roku 1771. Jednalo se o překlad Jana Josefa Zeberera z německého originálu "Herzog Michel" Karla Friedricha Krügera. Tato hra byla ale hrána německými herci, kteří češtinu komolili, a proto byli vypískáni.
Svou činnost ukončilo Divadlo v Kotcích roku 1783.[3]
Související články
Odkazy
Poznámky
- ↑ V rozporu s rozšířenou mýlkou, že operní divadlo hraběte Šporka nebylo soukromým, nýbrž veřejným divadlem, jak je uvedeno v knize Daniela E. Freemana The opera theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague – 1992.
Reference
- ↑ Divadlo v Kotcích na Českém hudebním slovníku osob a institucí. www.ceskyhudebnislovnik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-17.
- ↑ Oscar TEUBER: Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfänge des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. Prag 1883, s. 186–202
- ↑ SCHERL, Adolf. Divadlo v Kotcích. In: Česká divadelní encyklopedie. Praha: Kabinet pro studium českého divadla, 2000. Dostupné online.
Literatura
- TEUBER, Oscar: Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfänge des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. Prag 1883
- Dějiny českého divadla, I.díl: Od počátku do sklonku osmnáctého století. Kolektiv autorů, red. František Černý. Academia : Praha 1968
- ČERNÝ, František: Divadlo v Kotcích. Nejstarší pražské městské divadlo 1739-1783. Editor František Černý. Praha : Panorama, 1992.
