Digitálky

V dnešním světě získal Digitálky nebývalý význam. Ať už na poli vědy, kultury, zábavy nebo politiky, Digitálky se stal základním tématem diskusí a analýz. Jeho dopad přesáhl hranice a vyvolal v současné společnosti velkou diskusi. Abychom pochopili její důležitost a důsledky, je nutné provést hlubokou a podrobnou studii, která nám umožní ponořit se do všech jejích dimenzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Digitálky, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, s cílem osvětlit toto dnes tak aktuální téma.

Sedmisegmentové digitálky Pulsar. Dámské hodinky, okolo roku 1976.
Hodinky Pulsar s kalkulačkou

Digitálky jsou náramkové hodinky poháněné baterií, u nichž sedmisegmentový LED displej a později displej z tekutých krystalů nahradil ciferník s ručičkami.

Jako první seznámila švýcarská společnost Hamilton Watch Company veřejnost s digitálními hodinkami s LED displejem v roce 1972. Jednalo se o značku Pulsar. Poté, kolem roku 1975, tatáž firma představila hodinky s kalkulačkou stejné značky. Společnost Hewlett-Packard se rozhodla konkurovat s modelem HP-01 (1977) a přidaly se i další firmy např. Casio, Seiko, Citizen, Timex či Texas Instruments, protože poptávka po této technologické novince prudce rostla.

Československo

V Československu v 70. letech 20. století probíhala normalizace. Stejně jako kalkulačky nebo džíny se i digitálky staly nedostatkovým exkluzivním zbožím, jež se prodávalo jen v Tuzexu.[1] Na černém trhu nejvíce obchodoval s digitálkami Miroslav Provod,[2][3] s kalkulačkami pak Robert Pekárek.[4] Na Slovensku se proslavil vekslák Jozef Zelík.[1]„Digitalstrasse“ byl ironický název Gorkého ulice v Bratislavě, ale tento pojem se rozšířil i do jiných měst na Slovensku.[5]

Brněnská sbírka

Zlatou éru digitálek představilo Technické muzeum v Brně na výstavě konané ve dnech 7. března–6. června 2023. Brněnské muzeum vlastní ojedinělou ucelenou sbírku, kterou získalo v roce 2020 od sběratele hodinek Libora Hovorky. Ve sbírce jsou např. hodinky s LCD displejem od výrobců Texas Instruments, Seiko, Omega či Longines...[6][7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HAVLÍK, Adam. Veksláci v socialistickém Československu . Praha: Filozofická fakulta UK, Ústav hospodářských a sociálních dějin, 2020 . Kapitola Marky, bony, digitálky. Sortiment na černém trhu a jeho koloběh, s. 109–111; 128–157. Dostupné online. 
  2. ↑ FORMÁČKOVÁ, Marie; PROVOD, Miroslav. Reportáž z rakve. 1. vyd. : BVD, 2010. 224 s. ISBN 978-80-254-8134-9. S. 18, 21. 
  3. ↑ KMENTA, Jaroslav. Provod: Pašoval jsem metráky digitálek a vydělal miliony. iDNES.cz . 2007-11-27 . Dostupné online. 
  4. ↑ HAVLÍK, Adam. Marky, bony, digitálky: Veksláci a fenomén veksláctví v socialistickém Československu. Vydání první. vyd. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2022. 335 s. ISBN 978-80-7516-004-1, ISBN 978-80-7601-694-1. S. 158–160. 
  5. ↑ HAVLÍK, Adam. Vzestup a pád „bonového krále“ Jozefa Zelíka. Případová studie k dějinám hospodářské kriminality před rokem 1989. Securitas imperii. Roč. 2017, s. 232. Dostupné online. 
  6. ↑ Výstava mapuje zlatou éru "digitálek" a nechybí ani raritní kousky . 2023-03-08 . Dostupné online. 
  7. ↑ Pamatujete na „Digitálky“? Technické muzeum v Brně otevírá výstavu těchto náramkových hodinek. Brňan. 2023-03-03, roč. 2023. Dostupné online . 

Literatura

Související články