V současnosti je Desková hra tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho význam není omezen na jeden sektor nebo oblast zájmu, ale pokrývá širokou škálu kontextů a situací. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na globální ekonomiku se Desková hra ukázal jako extrémně důležitý problém, který nezůstane bez povšimnutí. Jak pokračujeme ve zkoumání a lepším pochopení aspektů souvisejících s Desková hra, objevují se nové příležitosti a výzvy, které vyžadují hloubkovou analýzu a pečlivé zvážení. V tomto článku se blíže podíváme na různé aspekty Desková hra a jeho dopad na náš dnešní svět.
Desková hra („deskovka“) je taková hra, ve které je průběh hry realizován na herním plánu.[1] Zatímco u klasických deskových her je herní plán pevně daný, u některých moderních deskových her se často pracuje i s variabilním herním plánem. Název desková hra bývá často nesprávně spojován s pojmem moderní společenská hra, což však není zcela přesné, neboť ne všechny společenské hry jsou stolní, natož deskové. Mezi nejznámější deskové hry se řadí šachy, dáma a Člověče, nezlob se!, ve světě známé též jako Ludo. Z moderních deskových her pak patří k nejznámějším hra Monopoly.
Nejstarší hrou, která byla kdy hrána je Mezopotámska strategická hra Ur, kterou vykopal Leonard Wooley. Ješte nejstarší dosud hraná hra je patrně asijská hra go. Další významnou kapitolou starých tradičních dnes hraných her jsou africké mankalové hry. Existují ovšem archeologické nálezy ještě starších her, ke kterým se ovšem nedochovala žádná pravidla.
Deskovým hrám zasvětilo svůj život mnoho badatelů, díky kterým se opět hraje mnoho zapomenutých her; mezi ně patří španělský král Alfons X., zvaný Moudrý. Tomu je připisováno originální a na svou dobu (13. století) nevídané dílo Libro de los juegos, pojednávající o deskových hrách. Velkými badateli na poli deskových her byli R. C. Bell a Harold J. R. Murray. V Česku se studiem deskových her zabýval Miloš Zapletal, který vydal několik knih s danou tematikou, mezi jinými např. Velkou knihu deskových her.[2]
Proběhly různé pokusy s umělou inteligencí, zda dokáže porazit člověka ve hrách, jako jsou šachy či go.[3]
Deskové anebo obecněji stolní hry je možné dělit podle mnoha různých kritérií. Např. podle cíle a určení hry (válečné hry, dětské hry atd.); další třídicí kritéria:
Nejčastěji se hry dělí podle doby vzniku (a tedy historickou prověřeností) na dvě základní skupiny:
Podle Miloše Zapletala existují tyto základní druhy deskových her:
Další dělení her je na dvě hlavní skupiny: eurohry a ameritrash.
Eurohry, také nazývané hry německého stylu, jsou hry, které mají několik základních charakteristik, nemusí je však splňovat všechny nebo zcela:[7]
Mezi eurohry se řadí například Puerto Rico, Carcassonne, Osadníci z Katanu, Terra Mystica, Picasso, Rainforest či Nastupovat, prosím.[8]
Ameritrash, nebo také hry amerického stylu, jsou charakterizovány[9]:
Mezi ameritrash hry lze zařadit například Arkham Horror, Battlestar Galactica, Twilight Imperium nebo Duna.