Den památky obětí komunistického režimu
Tento článek se bude zabývat tématem, které v současnosti vyvolalo velký zájem díky svému dopadu v různých oblastech. Den památky obětí komunistického režimu vzbudil zvědavost odborníků a lidí zajímajících se o toto téma, protože jeho význam nezůstává bez povšimnutí. V celém článku budou analyzovány různé perspektivy a relevantní studie, které přispěly k hlubšímu pochopení důležitosti Den památky obětí komunistického režimu. Stejně tak budou prozkoumána možná řešení nebo doporučení k řešení důsledků, které tento problém přináší. Doufáme, že tímto způsobem nabídne komplexní a obohacující vizi Den památky obětí komunistického režimu, která čtenářům umožní pochopit její rozsah a potenciální dopad na současnou společnost.
| Den památky obětí komunistického režimu | |
|---|---|
 Dětský hřbitov u Čestného pohřebiště III. odboje na Ďáblickém hřbitově. | |
| Slavený | každoročně |
| Druh | významný den |
| Začátek | 2004 |
| Datum | 27. června |
| Souvisí s | Komunistický režim v Československu, Proces se skupinou Milady Horákové |
Den památky obětí komunistického režimu připadá na 27. června. Byl vyhlášen novelou zákona 245/2000 z 10. února 2004 jako významný den na památku perzekvovaných a usmrcených obětí československého komunistického režimu na den, kdy byli v roce 1950 po politickém procesu (31. května – 8. června 1950) v Praze na Pankráci popraveni oběšením Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Na Slovensku byl tento památný den zaveden zákonem č. 325/2020 Z. z. na 24. června. Tento den v roce 1954 přednesl Silvester Krčméry svou závěrečnou řeč před Vojenským soudem v Trenčíne.[1]
V tzv. procesu se skupinou Milady Horákové, který byl prvním a zároveň jediným politickým procesem v Československu, kdy byla popravena žena[2], dostali další čtyři obžalovaní doživotí a zbývající pětka tresty žaláře mezi 20 až 28 lety. Milost pro JUDr.Horákovou se snažil získat např. Albert Einstein, nebo Eleanor Rooseveltová. Popravě byla přítomna i dělnická prokurátorka Ludmila Brožová; ta byla v roce 2007 jako jediná odsouzena k šestiletému trestu za podíl na justiční vraždě, odpykávala si ho ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Několik měsíců před procesem s JUDr.Horákovou byl komunisty ubit k smrti kněz Josef Toufar, který působil v obci Číhošť. Komunistická moc měla na kontě už předtím prvního zavražděného, generála Heliodora Píku, který byl popraven v červnu 1949.
V Československu bylo od roku 1948 za politické trestné činy popraveno 248 osob, nejvíce v první půli padesátých let.[3] Poslední politická poprava byla provedena v roce 1960.[4] Řádově mnohokrát více obětí však zahynulo v důsledku zanedbané povinné péče v internačních táborech a v komunistických vězeních, další v zadržovací vazbě a při pokusu o překročení státních hranic.
Největší počty obětí komunistických režimů jsou považovány v Číně (65 milionů) a v Sovětském svazu (20 milionů), dále v Kambodži (2 miliony), v Severní Koreji (2 miliony) a v Etiopii (1,7 milionu).[5]
V Rusku a Bělorusku připadá toto výročí na 30. června.
Odkazy
Reference
- ↑ AKTUALITY.SK. Slovensko si opäť pripomenie obete komunistického režimu vďaka pamätnému dňu. Aktuality.sk . 2022-06-24 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 27. červen - Den památky obětí komunismu . atlasceska.cz. Dostupné online.
- ↑ Neoženil jste se, půjdete do vězení, řekl komunistický soudce. iDNES.cz . 2010-08-02. Dostupné online.
- ↑ Čtvrtstoletí od poslední popravy, tečky za pochmurnou historií. Česká televize . 2014-02-02. Dostupné online.
- ↑ COURTOIS, Stéphane. Černá kniha komunismu. Francie: , 1999. Dostupné online.