De Candolleův systém

V dnešním světě je De Candolleův systém i nadále tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí v různých částech planety. Diskuse kolem De Candolleův systém nabývají na důležitosti v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. Tento článek se snaží ponořit do nejrelevantnějších aspektů De Candolleův systém, analyzovat jeho dopad, jeho vývoj v čase a možné budoucí důsledky, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti v současné společnosti.

De Candolleův systém je taxonomický systém, který vytvořil Augustin Pyramus de Candolle a na později vydaných dílech také spolupracoval jeho syn Alphonse Pyrame de Candolle.

  • DE CANDOLLE, Augustin Pyramus. Théorie élémentaire de la botanique, ou exposition des principes de la classification naturelle et de l’art de décrire et d’etudier les végétaux. : , 1819. 
    DE CANDOLLE, Augustin Pyramus. Prodromus systemati naturalis regni vegetabilis sive enumeratio contracta ordinum, generum specierumque plantarum huc usque cognitarum, juxta methodi naturalis normas digesta. : , 1824–1873. Dostupné online. 

Systém rozlišuje následující hlavní skupiny cévnatých rostlin:

  • classis I. DICOTYLEDONEÆ
    subclassis 1. THALAMIFLORÆ
    subclassis 2. CALYCIFLORÆ
    subclassis 3. COROLLIFLORÆ
    subclassis 4. MONOCHLAMYDEÆ
  • classis II. MONOCOTYLEDONEÆ

Systém byl publikován v době, kdy ještě neplatila pravidla mezinárodního kódu botanické nomenklatury, proto jsou v něm některé zvyklosti, na které už dnes nejsme zvyklí. Např. termín "ordo" není v dnešním smyslu řád, jak by naznačoval název, ale čeleď.

V rámci dvouděložných ("classis prima DICOTYLEDONEÆ") systém rozlišuje:

Prodromus také obsahuje: