V současné době se Danis Tanović stalo tématem velkého významu v různých oblastech. Ať už v sociální, politické, ekonomické nebo kulturní sféře, Danis Tanović upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. Tento fenomén vzbudil velký zájem díky svému dopadu na společnost a jeho aktuálnosti v dnešní době. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Danis Tanović a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po současnou evoluci Danis Tanović vyvolal diskuse a debaty, které se neustále zvyšují. Prostřednictvím této analýzy se snažíme dále porozumět důležitosti Danis Tanović a důsledkům, které má na naši společnost.
Danis Tanović | |
---|---|
![]() | |
Narození | 20. února 1969 (56 let) Zenica |
Alma mater | Univerzita v Sarajevu Academy of Performing Arts in Sarajevo |
Povolání | scenárista, filmový režisér, filmový producent, politik, režisér, kameraman a hudební skladatel |
Významná díla | Země nikoho |
Ocenění | Evropské filmové ceny za nejlepší scénář (2001) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (2002) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Danis Tanović (* 20. února 1969 Zenica, Socialistická federativní republika Jugoslávie) je bosenskohercegovský filmový režisér, scenárista a hudební skladatel bosňáckého původu.
Studoval intermediární režii na Akademii dramatických umění v Sarajevu (1989–1993) a v prvních dvou letech občanské války vedl archiv dokumentárních filmů. V letech 1995–1997 se vzdělával při studiu režie na INSAS v Bruselu. Natočil mnoho dokumentárních snímků. Za svůj hraný filmový debut Země nikoho získal mnoho prestižních ocenění, např. Oscara a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. Velký ohlas vyvolal i jeho film Epizoda ze života sběrače kovů[1] a Smrt v Sarajevu.[2]
Roku 2008 se podílel na vzniku Naší strany (Naša stranka), sociálně demokratického politického uskupení, které se těší podpoře voličů zejména v Sarajevu.
V roce 1998 obdržel belgické státní občanství. Žije a pracuje v Paříži.
Tanović se oženil s Maëlys de Rudder, s níž přivedl na svět pět dětí, dcery Livinu, Daniu a Indiu a syny Orhana a Hadriana.