Daniela Kovářová

JUDr. Daniela Kovářová
11. ministryně spravedlnosti ČR
Ve funkci:
8. května 2009 – 13. července 2010
Předseda vládyJan Fischer
PředchůdceJiří Pospíšil
NástupceJiří Pospíšil
6. senátorka za obvod č. 7 – Plzeň-město
Úřadující
Ve funkci od:
1. října 2022
PředchůdceVáclav Chaloupek
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1987–1989)
Nestranička
v české vláděza ODS (2009–2010)
v Senátunezávislá (od 2022)
Rodné jménoDaniela Šindlerová
Narození17. listopadu 1964 (59 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMartin Kovář
DětiJana Kovářová
Jan Kovář
SídloŠtěnovice
Alma materPrávnická fakulta Masarykovy univerzity
Profeseprávnička, politička
OceněníBludný balvan (2022)
Webová stránkawww.akkovarova.cz
CommonsDaniela Kovářová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniela Kovářová (rozená Šindlerová, * 17. listopadu 1964 Ostrava) je česká právnička, politička a spisovatelka, advokátka se specializací na rodinnou problematiku, bývalá ředitelka Justiční akademie a v letech 2009–2010 ministryně spravedlnosti České republiky ve Fischerově vládě. Od ledna 2018 je prezidentkou Unie rodinných advokátů, od roku 2022 je rovněž senátorkou za obvod č. 7 – Plzeň-město.

Život

Mládí a studium

Studovala na Gymnáziu Jízdárenská v Ostravě. V roce 1987 absolvovala Právnickou fakultu J. E. Purkyně v Brně (v současnosti Masarykova univerzita). V letech 1987–1989 byla kandidátkou Komunistické strany Československa. Přihlášku podala protože (citace): „.. nabídl mi to starší spolužák na fakultě, který vypadal jako řecký bůh, s nádherně řezanými rysy. Já jsem se cítila poctěna.”

Advokacie

V letech 1990–2008 měla advokátní kancelář v Plzni, specializovanou v oborech trestního práva, rodinného práva a smluvní agendy. Mezi lety 1999–2005 působila jako předsedkyně Sekce pro trestní právo a obhajobu České advokátní komory (ČAK). V období 2005–2008 byla předsedkyní Výboru pro výchovu a vzdělávání ČAK. Od května 2008 do února 2011 byla ředitelkou Justiční akademie, vzdělávací instituce pro soudce, státní zástupce a další zaměstnance rezortu justice.

Poté, co skončila ve funkci ministryně spravedlnosti, se vrátila do advokacie a zaměřuje se především na rodinné právo a související oblasti. Přednáší rodinnou a advokátní problematiku a mezilidské vztahy, publikuje v odborném i populárním tisku a popularizuje právo na veřejnosti. Věnuje se také pedagogické činnosti, učila na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů a od roku 2017 vyučuje mediaci v Ústavu práva a právní vědy. Byla šéfredaktorkou odborného časopisu Rodinné listy (2011–2016), od roku 2017 stojí v čele jeho redakční rady.

V oboru rodinného práva získala ocenění Právník roku za rok 2016. Počátkem roku 2018 založila Unii rodinných advokátů – odborný spolek, jehož cílem je podpora rodiny a mimosoudního řešení rodinných sporů. Úzce spolupracuje s Českou advokátní komorou v oblasti dalšího vzdělávání advokátů. Od roku 2018 stojí v čele sekce rodinného práva ČAK. V květnu 2023 obdržela anticenu Zlatý bludný balvan Českého klubu skeptiků Sisyfos v kategorii jednotlivců za rok 2022 za „nenormální právní guláš uvařený nad doutnajícími ostatky rodinného práva“.

Během pandemie covidu-19 se zapojila do veřejné činnosti. V březnu 2020 iniciovala vznik bezplatné koronaporadny při Unii rodinných advokátů, která zapojila 70 odborníků (advokátů, zdravotníků, psychologů apod.) a do listopadu 2021 vyřešila 10 000 telefonických a 15 000 mailových dotazů. Roku 2021 založila a stala se mluvčí skupiny Covid a právo, která nabídla pomoc ministerstvu zdravotnictví s cílem zvýšit právní kvalitu přijímaných restriktivních opatření.

Ministryně spravedlnosti

Po pádu druhé vlády Mirka Topolánka na jaře 2009 byla ODS nominována do úřadu ministryně spravedlnosti ČR, který pak vykonávala ve vládě Jana Fischera do června 2010. Po většinu tohoto času byla také předsedkyní Legislativní rady vlády. Na sklonku své ministerské činnosti byla mezi šesti osobami navrženými v Senátu do funkce Veřejného ochránce práv; ve druhém kole tajných senátních voleb skončila čtvrtá s deseti hlasy, čímž se nedostala mezi dva senátní nominanty na funkci.

Během svého třináctiměsíčního působení ve funkci ministryně spravedlnosti podala 112 stížností pro porušení zákona. Několik z těchto stížností bylo značně kontroverzních, neboť byly v rozporu s názorem odborníků ministerstva a souhlasného stanoviska příslušných státních zastupitelství. Nejvyšší soud přijal zhruba 90 % stížností, které Kovářová podala. Sama Kovářová vyvrátila, že by některé z obviněných v kauzách, proti kterým podávala stížnosti, znala. V této souvislosti získal největší pozornost případ Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, kteří v roce 2008 odcizili 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury. Kovářová jim nechala přerušit desetiletý trest odnětí svobody, který si již odpykávali dva roky ve vězení. Po propuštění z vězení oba prchli do zahraničí. Stížnost Kovářové stáhl její nástupce ve funkci ministra spravedlnosti Jiří Pospíšil. Policie oba muže zatkla v květnu 2011 v Thajsku. Téhož roku začala okolnosti kolem podané stížnosti k tomuto případu vyšetřovat protikorupční policie, kvůli podezření z úplatkářství. Kovářová to odmítla a její verzi také posléze potvrdila policie. V roce 2013 byl v této kauze pravomocně za nadržování k podmínce odsouzen soudce Vlastimil Matula, který připravil materiály pro podání stížnosti. Kovářová k této záležitosti vypověděla, že dostávala asi dvě stě dokumentů denně, důvěřovala proto svým podřízeným, protože nebylo v jejích silách prověřovat každý z předložených materiálů.

Senátorka

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidovala jako nezávislá kandidátka v obvodu č. 7 – Plzeň-město. V prvním kole získala 21,96 % hlasů, a postoupila tak z 2. místa do druhého kola. V něm poměrem hlasů 54,06 % : 45,93 % porazila kandidáta navrženého koalicí SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Karla Naxeru, a získala tak mandát senátorky.

V Senátu působí jako nezařazená senátorka a je členkou Ústavně-právního výboru. Je také členkou nově vzniklého Podvýboru pro rodinu Výboru pro sociální politiku, jehož předsedkyní je Jitka Chalánková. Spolu s ní Kovářová na první schůzi podvýboru představila návrh udělování ceny za věrnost pro manžele. Podle Kovářové měly být příkladné manželské páry, které spolu vydržely 70, 60 a 50 let, oceňovány zlatou, stříbrnou a bronzovou plaketou „Za věrnost”. Návrh obhajovala jako důležité ocenění, kdy se „státní orgán postaví za ty, díky nimž je svět pořád ještě trochu normální”. Na sociálních sítích se však stal terčem kritiky a senátní podvýbor pro rodinu oceňování věrných manželství nepodpořil. Kovářová k tomu uvedla, že se její kolegové „zalekli mediální hysterie”. Dále uvedla, že má již vlastní plán jak tento návrh realizovat bez podpory státu.

V říjnu 2023 označila únosy ukrajinských dětí do Ruska za evakuace. „Nevím o tom, že by proběhlo hodnověrné seriózní šetření. Nemám k dispozici data, čísla, zprávy nezávislých pozorovatelů,“ tvrdila při projevu v Senátu.

Spolky

Od roku 1995 je členkou Mensy ČR, mezi zářím 1998 a červnem 2001 byla členkou Rady Mensy ČR a mezi říjnem 1999 a červnem 2000 místopředsedkyní správní rady „mensovního“ Osmiletého gymnázia Buďánka. Je členkou Obce spisovatelů a byla její tiskovou mluvčí (2015–2018). Je také členkou Střediska západočeských spisovatelů.

Soukromý život

Je vdaná za Martina Kováře, generálního ředitele nábytkářské firmy Jitona. Bydlí spolu ve Štěnovicích u Plzně a mají dvě dospělé děti.

Názory a kontroverze

Emancipace žen, vztahy žen a mužů

Podporuje tradiční manželství muže a ženy. V roce 2017 kritizovala hnutí Me Too, bojující proti sexuálnímu obtěžování žen. Podle Kovářové je MeToo v České republice jen nafouknutá bublina a „dívky se dnes berou příliš vážně a pak se jich všechno dotkne”. Magazínu Reflex sdělila, že za sexuální obtěžování si ženy často mohou samy a „kampaň” MeToo je podle ní symbol toho, že se máme až moc dobře, a lituje mladé muže. O rok později uvedla v pořadu Události, komentáře: „Sexuální obtěžování je přirozená věc, kterou podnikali naši předkové, a kdyby ji nepodnikali, tak tady nebudeme.“ Advokátka Lucie Hrdá, která se věnuje pomoci obětem sexuálního násilí v pořadu Prostor X uvedla, že názory Kovářové jakožto veřejného činitele (senátorky) jsou neetické a škodí ženám. Kovářová by také podle ní mohla ženám ze své exponované pozice pomáhat, nebo jim alespoň „neházet klacky pod nohy”. Opakovaně se vyjádřila k záporům ženské emancipace, když uvedla, že se ve své právnické praxi setkává s kariérně úspěšnými emancipovanými ženami, které jsou nešťastné, protože jsou samy a muži se jich bojí. V prosinci 2021 přednášela na téma „Klady a zápory ženské emancipace” na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, což vyvolalo negativní reakce u některých studentů, kteří napsali vedení fakulty dopis. V otevřeném dopise bylo uvedeno, že se přednáška Kovářové opírala „pouze o nepodložené domněnky, postrádala akademickou úroveň a strukturu” a obsahovala „nemálo genderových stereotypů”. Dále žádali vedení, aby v budoucnu uvážilo pozvání odborníků, kteří se tématem zabývají na odborné úrovni. Kovářová proti tomu uvedla, že akademická půda by měla sloužit svobodomyslným názorům a unést i provokativní otázky, nikoli omezovat diskuzi. Zároveň uvedla, že ji mrzí, že kultura rušení (cancel culture) dorazila i do Česka. Vedení Právnické fakulty se vyjádřilo, že nenese odpovědnost za obsah vystoupení Daniely Kovářové na konferenci, a že se zabývá otázkou genderové rovnosti a respektujícího prostředí na fakultě.

Dezinformace a hoaxy

Je proti blokaci dezinformačních webů, protože podle ní porušuje svobodu slova. V květnu 2023 na senátním semináři Svoboda projevu a po projevu, jehož konání iniciovala, se vymezila proti „omezování svobody slova, skandalizaci, nálepkování, vylučování z veřejného prostoru slovy dezolát, chcimír, odpírač“. Semináře se zúčastnili například Tomáš Jirsa, Nina Nováková, Jiří Čunek, Aleš Juchelka, Jiří Kobza, Jan Jirák, Hana Lipovská a Jana Bobošíková.

Příroda a životní prostředí

Nepodporuje opatření pro ochranu planety. Dle svých slov by zakázala Zelenou dohodu pro Evropu tzv. Green Deal, protože vše jen zdražuje. V pořadu Prostor X televize Stream.cz uvedla, že globální oteplování není faktem, ale tématem k diskuzi. Pro Reflex prohlásila: „S přírodou je třeba bojovat a ne ji chránit. Příroda je ohromně silná a lidská činnost je vlastně kultivačního charakteru.“

Literární činnost

Daniela Kovářová pravidelně publikuje články a komentáře v odborném i denním tisku. Od roku 2009 do začátku roku 2012 byla členkou redakční rady časopisu Státní zastupitelství. Je autorkou řady odborných článků, samostatných odborných publikací a také spoluautorkou několika odborných komentářů. Napsala také 18 beletristických knih, jejichž tematikou jsou převážně sex a vztahy. První dvě knihy povídek vydala pod pseudonymem Ida Sebastiani, což je rodné jméno její italské babičky.

Knihy

Literární ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ministryně spravedlnosti: Chtěla bych rozkrýt kauzu Čunek . idnes.cz, 2009-06-22 . Dostupné online. 
  2. ↑ Nevystupujte na pietních akcích, vyzývá ministryni spravedlnosti historik . idnes.cz, 2009-06-27 . Dostupné online. 
  3. ↑ Ministryně Kovářová: Kvůli chlapovi byla hrdá na členství v KSČ!. Blesk.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Daniela Kovářová opouští Justiční akademii . Justiční akademie, 2011-01-31 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-28. 
  5. ↑ VYHLEDÁVÁNÍ ADVOKÁTŮ A KONCIPIENTŮ: JUDr. Daniela Kovářová . ČAK, 2011-01-31 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-04. 
  6. ↑ Právník roku 2016. Tisková zpráva . Česká advokátní komora, 2017-02-03 . Dostupné online. 
  7. ↑ KRÁLÍK, Ondřej. Klub Sisyfos rozdal bludné balvany. Zvítězili Jindřich Rajchl, Daniela Kovářová nebo Institut transformační psychologie. VTM.cz . 2023-05-12 . Dostupné online. 
  8. ↑ Výbor Sisyfos. Zlatý Bludný balvan za rok 2022 v kategorii jednotlivců - JUDr. Daniela Kovářová . Sisyfos, 2023-05-12 . Dostupné online. 
  9. ↑ Koronaporadna . Unie rodinných advokátů, 2021-11-08 . Dostupné online. 
  10. ↑ KOUTSKÁ, Dagmar. Tým Covid a právo nabízí pomoc MZd: Opatření se dají dělat „právně správně“ - COVID-19. Advokátní deník . 2021-09-07 . Dostupné online. 
  11. ↑ Senátoři navrhli na post ombudsmana Brožovou a Šabatovou. iDNES.cz . 2010-06-23 . Dostupné online. 
  12. ↑ Kovářová podala jako ministryně deset kontroverzních stížností. Novinky.cz . BORGIS, 2010-8-4 . Dostupné online. 
  13. ↑ V Thajsku zatkli dva Čechy, kteří v roce 2008 ukradli u Hořic 74 milionů . idnes.cz, 2011-5-14 . Dostupné online. 
  14. ↑ Policie šetří, proč Kovářová propustila dva vězně . denik.cz, 2011-7-28 . Dostupné online. 
  15. ↑ Soudce Matula dostal za nadržování zlodějům desítek milionů podmínku . e15.cz, 2013-8-7 . Dostupné online. 
  16. ↑ Zlodějům 74 milionů nenadržoval, zastal se Ústavní soud bývalého soudce . idnes.cz, 2016-7-26 . Dostupné online. 
  17. ↑ Nebyl čas vše studovat, řekla exministryně v kauze nadržování zlodějům . idnes.cz, 2017-2-23 . Dostupné online. 
  18. ↑ PATOČKOVÁ, Tereza. Daniela Kovářová bude kandidovat do Senátu, chce chránit „normální“ svět. Refresher . 2022-04-11 . Dostupné online. 
  19. ↑ Výsledky hlasování. www.volby.cz . . Dostupné online. 
  20. ↑ Výsledky voleb 2. kolo . iROZHLAS.cz . Dostupné online. 
  21. ↑ Senát Parlamentu České republiky . www.senat.cz, 2012-01-01 . Dostupné online. 
  22. ↑ Podvýbor pro rodinu Výboru pro sociální politiku (aktuální k 9.11.2022) . Senát ČR, 2022-11-09 . Dostupné online. 
  23. ↑ HRABĚ, Jan. Cena za věrnost pro manžele. Kovářová chce, aby Senát ocenil zástupce "normálního" světa . msn.com, 2022-11-11 . Dostupné online. 
  24. ↑ STUCHLÍKOVÁ, Lucie; MACHOVÁ, Martina. Společné roky, rozhodnutí obce. Senátoři se dozvídají detaily o ceně pro věrné manžele . Seznam zprávy, 2022-11-11 . Dostupné online. 
  25. ↑ ČTK. Senátní podvýbor pro rodinu nepodpořil cenu za manželskou věrnost. Lekli se, reaguje autorka návrhu Kovářová. Novinky.cz . BORGIS, 2022-12-13 . Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK. Senátorka Kovářová označila únosy ukrajinských dětí do Ruska za evakuace. iDnes.cz . Mafra, 2023-10-20 . Dostupné online. 
  27. ↑ Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál. Exministryně spravedlnosti kritizuje kampaň #MeToo . Seznam.cz, 2017-11-21 . Dostupné online. 
  28. ↑ Za sexuální obtěžování si ženy často mohou samy, říká exministryně Kovářová . Reflex, 2017-11-24 . Dostupné online. 
  29. ↑ SMETÁK, Adam. Sexuální obtěžování je přirozená věc, myslí si Daniela Kovářová, která má šanci dostat se do Senátu . refresher.cz, 2022-09-25 . Dostupné online. 
  30. ↑ STRAKATÝ, Čestmír. „Za jeden prst v zadku ho přece nepošlete sedět.“ Advokátka Lucie Hrdá o šokujícím přístupu státu k obětem . Reflex, 2022-12-28 . Dostupné online. 
  31. ↑ Daniela Kovářová: Proč se čeští muži bojí žen . Sdružení bílých heterosexuálních mužů a jejich obdivovatelek . Dostupné online. 
  32. ↑ Žádné emancipační hnutí člověku nezaručí šťastný život, odmítá kritiku feministka Šprincová . Český rozhlas, 2021-12-13 . Dostupné online. 
  33. ↑ Emancipace přináší negativa, řekla Kovářová. Sklidila tak kritiku studentek práv . Economia, 2021-12-8 . Dostupné online. 
  34. ↑ Bývalá ministryně Kovářová pobouřila feministky na právech. „Dorazila sem cancel culture,“ říká . Echo24, 2021-12-7 . Dostupné online. 
  35. ↑ KOŠLEROVÁ, Anna. Studentky volají po změně na pražských právech. Vadí jim výroky vyučujících o frigiditě i oslovení ‚berušky‘. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-01-09 . Dostupné online. 
  36. ↑ Právnická fakulta stojí za exministryní Kovářovou. Její projev zvedl feministky ze židle . echo24.cz, 2021-912-9 . Dostupné online. 
  37. ↑ KOPECKÝ, Josef. Dezolát, chcimír, odpírač? Senátorce vadí nálepkování ve veřejném prostoru. iDNES.cz . 2023-05-23 . Dostupné online. 
  38. ↑ Kovářová: Ženy jsou bestie, přispívají k tomu, že je muži obtěžují. Ochrana přírody vše jen zdražuje . stream.cz, 2022-12-12 . Dostupné online. 
  39. ↑
  40. ↑ Daniela Kovářová (45): Znásilnění? Baví mě snít! . Blesk, 2009-11-19 . Dostupné online. 
  41. ↑ a b Ministryně křtila povídky nabité erotikou, Klaus pohledy na politiku. iDNES.cz . 2009-11-11 . Dostupné online. 
  42. ↑ LEINERT, Ondřej. Nová vláda má hodně žen. Ale klíčoví jsou muži: Fischer, Janota, Kohout. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2009-05-08 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Portály: Politika