V dnešním světě se Daniel Funeriu stalo tématem velkého významu a relevance. Existuje mnoho lidí, kteří jsou tak či onak ovlivněni Daniel Funeriu, a proto je nezbytné přistupovat k tomuto problému z různých úhlů pohledu. V tomto článku se ponoříme do analýzy Daniel Funeriu, prozkoumáme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho dopad na současnou společnost. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit dále porozumět Daniel Funeriu a nabídnout nové pohledy a úvahy, které obohatí debatu na toto téma.
Daniel Funeriu | |
---|---|
Ministr školství Rumunska | |
Ve funkci: 23. prosinec 2009 – 8. únor 2012 | |
Předseda vlády | Emil Boc |
Předchůdce | Emil Boc |
Nástupce | Cătălin Baba |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 22. prosinec 2008 – 13. červenec 2009 | |
Volební obvod | Rumunsko |
Stranická příslušnost | |
Členství | PLD (2006–2007) PDL (2007–2014) PMP (2014) |
Rodné jméno | Daniel Petru Funeriu |
Narození | 11. dubna 1971 (54 let) Arad |
Národnost | rumunská |
Občanství | ![]() ![]() |
Alma mater | Lycée International des Pontonniers Univerzita Louise Pasteura |
Profese | politik |
Commons | Daniel Funeriu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Daniel Petru Funeriu (* 11. dubna 1971, Arad)[1] je rumunský chemik, politik, bývalý europoslanec, ministr školství a poradce prezidenta Traiana Băsescu.[2]
Narodil se roku 1971 v Aradu tehdejší Rumunské socialistické republice. První roky života strávil se svými rodiči a dědečkem z matčiny strany v Săvârșinu a ve věku 2 let se rodina přestěhovala do Temešváru, kde se jeho otec stal výzkumným pracovníkem na Rumunské akademii a jeho matka odbornou asistentkou na tamní univerzitě. V roce 1985 nastoupil do chemicko–biologického ročníku na výběrové Střední školue filologické a historické. V roce 1988 v jedenácté třídě získal stříbrnou medaili na balkánské chemické olympiádě v bulharské Sofii. V létě 1988 využil cesty do Francie a nevrátil se do komunistického Rumunska. Usadil se ve Štrasburku, kde byl přijat na Lycée International des Pontonniers. Jelikož mu bylo méně než 18 let a neměl rodiče ani prostředky, získal na začátku svého pobytu ve Francii podporu ze systému sociální podpory. Pár měsíců po příjezdu do Francie vyhrál druhou cenu francouzské chemické olympiády.[2]
Od prosince 2008 do července 2009 zastupoval Rumunsko v Evropském parlamentu.[1] Od prosince 2009 do února 2012 byl ministrem školství za Emila Boca. Krátce poté se stal poradcem prezidenta Traiana Băsesca.[2]
Sám sebe označuje za ordoliberála.[2]
Jeho otec byl filolog Ionel Funeriu a jeho matka Maria Funeriu, učitelka rumunského jazyka. Má sestru. Je ženatý s francouzskou občankou Sandrou Funeriu, se kterou se seznámil na večírku ve Štrasburku v roce 1994 a má dvě děti.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Funeriu na anglické Wikipedii.