V dnešním světě získal DIN velký význam v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni se přítomnost DIN stala určujícím faktorem, který utváří naše rozhodnutí, názory a chování. S rozvojem technologií a globalizací se DIN podařilo překonat hranice a kulturní bariéry a stal se tématem obecného zájmu a místem setkání moderní společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na politiku a kulturu, DIN utkal síť spojení, která ovlivňuje všechny kouty planety. V tomto článku podrobně prozkoumáme základní roli, kterou DIN hraje v našem každodenním životě, a jak se dokázal prosadit jako klíčový prvek ve vývoji dnešní společnosti.
Zkratka DIN znamená:
Německý ústav pro průmyslovou normalizaci vznikl v roce 1917 jako výbor a první normu DIN 1 "Kuželové kolíky" vydal v březnu 1918. Od roku 1922 je to občanské sdružení, jehož členy jsou průmyslové podniky, jejich sdružení a další právnické osoby, které mají o normalizaci zájem a DIN svými členskými příspěvky podporují. Normy vznikají vyjednáváním v zájmových skupinách a mají celostátní platnost, zaručenou smlouvou mezi DIN a spolkovou vládou. Asi 2/3 svých nákladů kryje DIN prodejem norem, zbytek z členských příspěvků a dotací vlády. Od roku 1951 je DIN členem mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) a má také za úkol přenášet do Německa mezinárodní standardy a naopak v ISO prosazovat německé zájmy.
V bývalém Československu a i v České republice se řada norem DIN běžně přejímala jako ČSN a užívala, například normy formátů papíru (např. "DIN A 4") nebo jako logaritmická jednotka pro označování citlivosti fotografických materiálů (například film o citlivosti 21 DIN odpovídal 100 ASA, 24 DIN odpovídal 200 ASA atd.). V poslední době je nahrazují normy ISO a z praktických důvodů i americké normy ANSI (dříve ASA).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutsches Institut für Normung na německé Wikipedii.