Tento článek se bude zabývat tématem Dům Otto, které v současné době vyvolalo velký zájem díky svým četným důsledkům v různých oblastech. Dům Otto byl předmětem studia a výzkumu odborníků z různých oborů, kteří se snažili důkladně porozumět jeho charakteristikám, jeho dopadu a jeho významu ve společnosti. Od svého vzniku až po dnešní vývoj podnítil Dům Otto debaty a úvahy o jeho vlivu na kulturu, ekonomiku, politiku, technologii, životní prostředí a další základní aspekty lidského života. Tento článek si klade za cíl představit komplexní a aktualizovaný pohled na Dům Otto, prozkoumat jeho mnoho aspektů a jeho význam v současném světě.
Ottův dům | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Cheb, ![]() |
Ulice | Březinova |
Souřadnice | 50°4′40,81″ s. š., 12°22′15,7″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 24316/4-4505 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům Otto je reprezentativní dvoupatrový nárožní měšťanský dům na rohu ulice Březinova a náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu. Je pojmenovaný po prvních známých majitelích, rodu Otto, který dům vlastnil sto let od roku 1675. Roku 1845 byl přestavěn Adamem Haberzettlem. Při té příležitosti byl spojen s vedlejším domem v Březinově ulici.[1]
Jedná se o reprezentativní dvoupatrový rohový dům se zdůrazněným dělením pater. V průčelí jsou spojeny prvky neogotické a klasicistní architektury. Typické pro architekta přestavby, Adama Haberzettla, jsou okapové lišty, které jako svorky přesahují okna a kružbovité kazety pod okny. Půlkruhová a segmentová okna v přízemí jsou spojena nadoblouky. Do Březinovy ulice je výzdoba domu výraznější, zahrnuje především obrazné štukové reliéfy.[1]