V dnešním světě si Dům Kalich získal velký význam a zájem, což vyvolalo četné diskuse a výzkumy v různých oblastech. Od svého vzniku Dům Kalich mimo jiné významně ovlivnil společnost, ekonomiku, kulturu a vědu. V průběhu let se Dům Kalich vyvíjel a přizpůsoboval různým potřebám a požadavkům současného kontextu a hrál klíčovou roli ve vývoji a transformaci různých sektorů. To je důvod, proč je důležité důkladně analyzovat a pochopit dopad a rozsah Dům Kalich dnes, stejně jako jeho budoucí důsledky.
Dům Kalich v Litoměřicích | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Výstavba | 16. století (1570–1584) |
Poloha | |
Adresa | Litoměřice-Město, ![]() |
Ulice | Mírové náměstí |
Souřadnice | 50°32′0,9″ s. š., 14°7′53,16″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39208/5-1725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům Kalich, či Pod Kalichem původně nazývaný Dům pod Bání, je městský dům v Litoměřicích na Mírovém náměstí č. 15/7, jenž na své střeše nese vyhlídkovou terasu – vížku ve tvaru kalicha.
Dům je symbolem utrakvistické orientace stavebníků domu. Jedná se také o výrazný symbol tohoto města. Pozdně gotický dům byl v letech 1570 až 1580 renesančně přestavěn pro zdejší městskou honoraci, rodinu Mrázů z Milešovky. Stavitelem byl vlašský architekt Ambrosio Balli.[1] Později zde sídlil rakouský státní solní úřad, od roku 1655 prakticky až dodnes byl a je dům střídavě v držení státu nebo města Litoměřice.
V roce 1834 prošel dům empírovou přestavbou, od roku 1877 bylo v přízemí umístěno první litoměřické městské muzeum. Poslední větší stavební úpravy zde proběhly na počátku 50. let 20. století.