V dnešním světě se Dýmějový mor stal problémem, který získává stále větší význam v různých oblastech společnosti. Od politiky po vědu, kulturu a technologie, Dýmějový mor vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky i občany. Bez ohledu na to, zda se jedná o historickou postavu, vědecký objev nebo kulturní fenomén, Dýmějový mor upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které existují kolem Dýmějový mor, a prozkoumáme jeho dopad na náš každodenní život.
Dýmějový mor nebo bubonický mor je jedna z forem moru, smrtelné nemoci způsobené bakterií Yersinia pestis.
Dýmějová forma moru je na člověka přenášena blechami (druhy Pulex irritans, Xenopsylla cheopis), které se infikovaly na nakaženém hlodavci (hlavně na kryse, která však příznaky netrpí, protože nemoc svého přenašeče nehubí). Po kousnutí infikovanou blechou dochází ke zhnědnutí kousance. Následuje zánět lymfatické soustavy, který se projeví boulemi („dýmějemi“) v oblasti mízních uzlin.
U „bubonicky“ zánětlivě zvětšených uzlin jsou prvotní symptomy velmi podobné množství jiných chorob, což způsobuje obtíže a zdržuje od včasné diagnózy.[1]
Po krátké inkubační době dochází k prudkému zvýšení teploty, doprovázenému třesavkou, bolestmi v kloubech a únavou. Pro bubonickou formu je charakteristický hnisavý zánět mízních uzlin, hlavně v tříslech a podpaží. Časem dochází k prasknutí hnisavých ložisek, což může způsobit celkovou sepsi. Plicní forma probíhá jako těžký zápal plic s velmi vysokou smrtností. Při neléčené bubonické formě je smrtnost kolem 60 %, při léčbě antibiotiky významně klesá. Z antibiotik jsou účinné chloramfenikol, aminoglykosidy a chinolony. V místech výskytu je též dostupné preventivní očkování.
Y. pestis proliferuje uvnitř lymfatických uzlin, kde je schopna se ubránit zničení buňkami imunitního systému jako například makrofágy a způsobuje tak lymfoadenopatii. Y. pestis má dokonce schopnost napadat imunitní systém.[2]