Curieova teplota

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Curieova teplota, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až po dnešní dopad zanechal Curieova teplota ve společnosti nesmazatelnou stopu a vyvolal nekonečné debaty a diskuse. V tomto smyslu se ponoříme do různých aspektů, které činí Curieova teplota tak relevantním a zajímavým tématem, a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech a jeho vliv na každodenní životy lidí. Curieova teplota je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a doufáme, že vám tento průzkum pomůže lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na svět kolem nás.

Curieův bod nebo Curieova teplota (Tc) je charakteristická vlastnost feromagnetických a piezoelektrických látek, kterou popsal francouzský fyzik Pierre Curie. Nad Curieovou teplotou ztrácí látka své feromagnetické (či piezoelektrické) vlastnosti.

Feromagnetické materiály

Ve feromagnetické látce jsou elementární dipóly uspořádány do tzv. domén a domény svým uspořádáním tvoří vlastní magnetické pole látky - magnetizaci. Při teplotě vyšší než Curieova je pravidelnost uspořádání narušena a při chaotickém rozložení magnetických momentů již látka nevykazuje feromagnetické vlastnosti. K této změně dochází skokově, analogicky se změnou skupenství, jde tedy o příklad fázového přechodu. Např. železo má Curieovu teplotu 768 °C.

Curieova teplota různých feromagnetických materiálů:

Látka Curieova teplota (°C)
Železo (Fe) 768
Kobalt (Co) 1 130
Nikl (Ni) 358
Gadolinium (Gd) 19
Oxid železitý (Fe2O3) 622

Stejné chování se projevuje u feroelektrických látek (při "feroelektrické" Curieově teplotě mizí spontánní uspořádanost elektrických dipólů feroelektrika).

Piezoelektrické materiály

Analogicky dochází v piezoelektrických látkách při nadkritické teplotě k narušení vnitřního uspořádání nábojů, což má za následek ztrátu spontánní polarizace látky a tedy i piezoelektrických vlastností. Opět jde o fázový přechod a kritická teplota se nazývá Curieova.

Související články