V dnešním světě je Cronquistův systém stále důležitější. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Cronquistův systém se stal tématem obecného zájmu pro široké spektrum publika. V tomto článku prozkoumáme témata související s Cronquistův systém, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Od svých počátků až po současnost je Cronquistův systém předmětem debat, kontroverzí a fascinace a v následujících řádcích se pokusíme osvětlit toto téma, které je v současném světě tak aktuální.
Cronquistův systém je schéma pro klasifikaci kvetoucích rostlin. Tento systém vytvořil Arthur Cronquist (1919–1992) ve svých dílech An Integrated System of Classification of Flowering Plants (1981) and The Evolution and Classification of Flowering Plants (1968; 2nd edition, 1988).
Cronquistův systém dělí kvetoucí rostliny do dvou široce pojatých tříd: Magnoliopsida (dvouděložné) and Liliopsida (jednoděložné). Příbuzné řády jsou v rámci jednotlivých tříd zařazovány do podtříd.
Toto schéma je stále široce používáno buď v původní podobě nebo v aktualizovaných verzích, ale mnoho současných botaniků používá modernější systémy, hlavně APG II
Systém je publikován zde: An Integrated System of Classification of Flowering Plants (1981) obsahuje 321 čeledí and 64 řádů:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cronquist system na anglické Wikipedii.