Corey Crawford

Corey Crawford
Osobní informace
Datum narození	31. prosince 1984 (40 let)
Místo narození	Montréal, Québec, Kanada
Stát	Kanada Kanada
Výška	188 cm
Hmotnost	98 kg
Klubové informace
Aktivní roky	2005–2020
Číslo	50
Pozice	brankář
Kluby	Moncton Wildcats Norfolk Admirals Chicago Blackhawks Rockford IceHogs
Draft NHL	V roce 2003 jako 52. celkově týmem Chicago Blackhawks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Corey Crawford (* 31. prosince 1984, Montréal, Québec, Kanada) je bývalý kanadský hokejový brankář. V letech 2013 a 2015 dovedl tým Chicago Blackhawks ke zisku Stanley Cupu. Byl součástí výběru Kanady, který vyhrál Světový pohár v roce 2016.

Crawford byl vybrán na 52. místě v draftu NHL 2003 týmem Chicago Blackhawks. Než nastupoval v juniorské lize, tak hrál za Gatineau Intrepides. Jako junior nastupoval v lize QMJHL za Moncton Wildcats a chytal za ně i v playoff roku 2004, kdy vyřadili v prvním kole klub Rimouski Océanic a prohráli až ve finále Prezidentova poháru, kde prohráli s Gatineau Olympiques. Crawford drží rekord týmu Wildcats s nejnižším průměrem obdržených gólů, nejvyšším počtem vítězných zápasů a společně s Simonem Lajeunessem nejvyšším počtem vychytaných čistých kont. Také byl dvakrát jmenován do 2. QMJHL All-Star Teamu.

Crawford debutoval v dresu Chicaga Blackhawks 22. ledna 2006 proti Minnesotě Wild, když nahradil Adama Munra ve třetí třetině a připsal si sedm zásahů a neobdržel žádný gól. První zápas odchytaný od začátku sehrál 2. února 2006 proti St. Louis Blues, když obdržel 5 gólů v základní hrací době a připsal si 29 zákroků. Ten zápas Blackhawks prohráli 5:6 po nájezdech. Svého prvního vítězného zápasu dosáhl 5. března 2008 proti Anaheimu Ducks a současně v něm vychytal čisté konto. Vydařený zápas odehrál také 11. března 2008, když chytil 45 ze 47 střel při porážce 1:3 proti Detroitu Red Wings.

21. července 2008 prodloužil s Chicagem o jeden rok smlouvu. 28. listopadu 2008 byl povolán z farmy, aby nahradil zraněného Nikolaje Chabibulina a 24. května 2009 nastoupil ve svém prvním zápase playoff NHL, když nahradil Cristobala Hueta ve druhém zápase ve finále západní konference proti Detroitu Red Wings.

Vzhledem k odchodu Anttiho Niemiho do San José Sharks a Cristobala Hueta do švýcarské ligy NL A, byl Crawford před sezónou 2010–11 nasazen jako náhradní brankář Martyho Turca. Během sezóny postupně nahradil veterána Turca na pozici prvního brankáře. V této sezóně byl, vzhledem k malému počtu do té doby odehraných utkání NHL, stále považován za nováčka. Celkem odchytal 57 utkání a zaznamenal 33 výher. Během sezony vychytal 4 nuly, z toho 2 hned za sebou. V období 7.–15. ledna držel čisté konto celkem 176 minut a 9 sekund. Po sezoně si svými výkony zasloužil nominaci do All-Star týmu nováčků NHL. V playoff sice Blackhawks vypadli v prodloužení 7. zápasu, ale Crawford předváděl celou sérii výborné výkony, což potvrzují i jeho statistiky 2,21 gólu na zápas a 92,7% úspěšnost zásahů. Po sezoně, 19. května 2011, prodloužil smlouvu s Blackhawks o 3 roky za 8 milionů dolarů (cap hit 2,67 milionu).

V sezoně 2011–12 si v 57 zápasech připsal 30 vítězství a stal se prvním brankářem Blackhawks, který dokázal ve 2 sezonách po sobě vychytat 30 výher od dob Eda Belfoura (v sezonách 1992–93 a 1993–94). Byl 3. nejlepší brankář v NHL na nájezdy (z brankářů, kteří podstoupili nejméně 10 nájezdů), když z 32 pokusů kryl 26 (81,3%). Sezona 2012–2013

Během výluky v NHL v sezoně 2012–13 nikde nehrál. Ve zkrácené sezoně pak odchytal 30 zápasů ze 47 a společně s Rayem Emerym vytvořili spolehlivou brankářskou dvojici, která si na konci sezony odnesla William M. Jennings Trophy pro brankáře týmu s nejnižším počtem inkasovaných gólů v základní části. S průměrem obdržených branek na zápas 1,94 byl 3. v NHL a s úspěšností zákroků 92,6% byl potom 5. Ve 3 zápasech udržel čisté konto. V playoff odchytal všech 23 utkání a s bilancí 16–7 dovedl Blackhawks ke Stanley Cupu. Vedl NHL s průměrem 1,84 branky na zápas a oproti základní části si vylepšil i úspěšnost zákroků na 93,2%. Ačkoliv měl smlouvu ještě na jeden rok, tak 2. září 2013 podepsal novou smlouvu na 6 let s ročním cap hitem 6 milionů dolarů.

V sezoně 2013–14 odchytal nejvíce zápasů v kariéře (59) a bylo by jich i více, kdyby skoro celý prosinec nebyl mimo hru s poraněnými třísly. Vychytal 32 vítězství (10. v NHL), měl průměr 2,26 branky na zápas (9. v NHL). Za třetí týden v lednu byl vyhlášen 3. hvězdou NHL. V playoff odchytal všechny zápasy Blackhawks (19) a dovedl je až do finále Západní konference, kde Blackhawks vypadli až v prodloužení 7. zápasu s pozdějším vítězem Stanley Cupu Los Angeles Kings.

V sezoně 2014–15 si podruhé v řadě připsal 32 vítězství, i když odchytal o 2 zápasy méně než předchozí sezonu. Blackhawks v sezoně inkasovali jen 189 branek, což bylo společně s Montrealem nejméně v NHL, a Crawford se tak s Pricem z Montrealu podělili o William Jennings Trophy. S úspěšností zákroků 92,4% byl 6. nejlepším brankářem NHL. V lednu 2015 se poprvé zúčastnil NHL All-Star Game. Začátek playoff se mu nevyvedl, když v první třetině 1. utkání proti Nashvillu inkasoval 3 góly a byl střídán a v dalším utkání inkasoval 6 branek. Do branky se pak vrátil až v 6. utkání série ve 12. minutě a neinkasoval, čímž Blackhawks vyhráli rozhodující utkání série. V následujících kolech pak už Darlinga do branky nepustil a vychytal pro Chicago podruhé Stanley Cup. V rozhodujícím zápase finále Stanley Cupu udržel čisté konto.

V sezoně 2015–16 nastoupil do 58 zápasů, v nichž si vylepšil svá osobní maxima v počtu vítězství (35) a čistých kont (7). V kategorii čistých kont vedl celou NHL, v počtu vítězství byl v NHL čtvrtý a 5. byl pak v NHL s úspěšností 92,4%. V playoff odchytal celé první kolo proti St. Louis, ale v 7. rozhodujícím utkání byli Blues úspěšnější.

V sezoně 2016–17 počtvrté v řadě překonal hranici 30 výher (32) a v počtu výher byl 10. v NHL. V zápase 22. ledna 2017 proti Vancouveru si připsal 200. výhru v kariéře NHL. V lednu si podruhé zahrál na NHL All-Star Game. V 1. kole playoff odchytal všechna 4 utkání proti Nashvillu, ale hladkému vypadnutí zabránit nedokázal.

V sezoně 2017–18 odchytal pouze 28 zápasů. Naposledy v této sezoně nastoupil 23. prosince 2017 a pak zbytek sezony musel vynechat kvůli otřesu mozku. Statistiky měl dobré, když se s úspěšností 92,9% a průměrem 2,27 branky na zápas zařadil na 4. místo v NHL. Vychytal 16 vítězství.

Další dvě sezóny odchytal rovněž v dresu Chicaga, které s ním po konci sezóny 2019/2020 odmítlo prodloužit kontrakt. Jeho dalším působištěm se měl stát klub New Jersey Devils, se kterým podepsal dvouletý kontrakt v hodnotě 7,8 milionu dolarů. Za Devils ale nenastoupil a dne 9. 1. 2021 oznámil ukončení hráčské kariéry.^[1]

• QMJHL 2. All-Star Team – 2003/04, 2004/05
• Telus Cup – Defensive – 2003/04
• All-Star tým nováčků NHL 2011–2010/11
• William M. Jennings Trophy – 2012/13, 2014/15

• Debut v NHL - 22. ledna 2006 (Chicago Blackhawks proti Minnesota Wild)
• První inkasovaný gól v NHL - 2. února 2006 (St. Louis Blues proti Chicago Blackhawks, americkým útočníkem Scott Young)
• První čisté konto v NHL - 5. března 2008 (Chicago Blackhawks proti Anaheim Ducks)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corey Crawford na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Corey Crawford na Wikimedia Commons
• Corey Crawford – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Corey Crawford – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
• Corey Crawford – statistiky na NHL.com
• Corey Crawford v databázi Hockeygoalies.org (anglicky)

Světový pohár v ledním hokeji 2016 – Kanada
Brankáři	Corey Crawford • Braden Holtby • Carey Price
Obránci	Drew Doughty • Jay Bouwmeester • Marc-Edouard Vlasic • Shea Weber • Alex Pietrangelo • Jake Muzzin • Brent Burns
Útočníci	Logan Couture • Patrice Bergeron • Corey Perry • Sidney Crosby – • Ryan Getzlaf • Ryan O'Reilly • Steven Stamkos • John Tavares • Jonathan Toews • Joe Thornton • Matt Duchene • Brad Marchand • Claude Giroux
Hlavní trenér	Mike Babcock