Co pohádka zatajila
V dnešním světě je Co pohádka zatajila téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. S rozvojem technologií a globalizací se Co pohádka zatajila stal relevantním problémem, který se týká lidí všech věkových kategorií a národností. Ať už jde o profesní, osobní nebo akademický, Co pohádka zatajila má významný dopad na každodenní životy mnoha lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Co pohádka zatajila a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, stejně jako možné důsledky pro budoucnost.
| Co pohádka zatajila | |
|---|---|
 Ilja Hurník | |
| Základní informace | |
| Žánr | dětská opera |
| Skladatel | Ilja Hurník |
| Libretista | Ilja Hurník |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | čeština |
| Datum vzniku | 1987 |
| Premiéra | 1991 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Co pohádka zatajila je dětská opera (neboli „scénka pro dětský soubor herecký a baletní“) českého hudebního skladatele a spisovatele Ilji Hurníka na vlastní námět a libreto.[1]
Skladatel napsal operu roku 1987 pro dětský sbor Permoník z Karviné, který ji hraje ve svém působišti i na českých a zahraničních zájezdech.[1] Premiéru měla roku 1991.[2] Je napsána pro dětská sóla a sbor a malý (devítičlenný) orchestr, trvá asi 25 minut. Základem je známý příběh z pohádky O veliké řepě.[2]
Opera začíná příchodem dětí, které na poli sejí řepné semínko. Když odejdou, tancují na stejném místě polní myši (valčík Myši mají bál). Mezitím řepa vyroste a je obrovská. Lidé připochodují zpět na pole a diví se, jak velká řepa se urodila. Dědečkovi samotnému se ji nedaří vytáhnout, tak mu musí pomáhat, babička, vnučka, pejsek, kočička a nakonec i malá myška, a právě její příspěvek pomohl řepu vytáhnout. Myška je náležitě oslavována a zvěst o jejím slavném činu letí až do Prahy a do Brna.
Z této sláv však popadne myšku pýcha: ona je nejslavnější a nejsilnější ze všech, takže je spravedlivé, aby byla všem královnou. Všichni se ji na oko poddávají. Nejdříve jí nanosí tolik dobrot, až z nich myšku bolí bříško, pak ji nasadí na hlavu hrnec jakožto korunu, ale ten je těžký a tlačí. Myšce dochází, že s kralováním jsou jen samé potíže, a tak nakonec přichází k rozumu: „Raději být zas myškou prostou, co jí z nosíku fousky rostou.“ Všechny děti na jevišti uzavírají pohádku posláním pro obecenstvo.[2][1]
Reference
- ↑ a b c HURNÍK, Ilja. Ilja Hurník – Dílo hudební . Praha: Lukáš Hurník . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02.
- ↑ a b c BOR, Vladimír. Hraje si s operou. In: MALINA, Jaroslav. Ilja Hurník. Brno, Boskovice: Nadace Universitas Masarykiana, Brno; Nakladatelství Albert, Boskovice, 1995. ISBN 80-85834-03-0. S. 74.