Tento článek se bude zabývat tématem Cléo od pěti do sedmi, které v současnosti vyvolalo velký zájem a diskusi. Cléo od pěti do sedmi je relevantní téma v dnešní společnosti, protože ovlivňuje různé oblasti každodenního života. V průběhu historie byl Cléo od pěti do sedmi předmětem analýzy a úvah, vyvolával protichůdné názory a vyvolával širokou škálu reakcí. V tomto smyslu je klíčové důkladně analyzovat Cléo od pěti do sedmi, abychom pochopili jeho dopad na společnost a prozkoumali možná řešení nebo přístupy k řešení tohoto problému. S cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi bude tento článek shromažďovat různé pohledy a argumenty související s Cléo od pěti do sedmi s cílem nabídnout globální a reflexivní pohled na tuto problematiku.
Cléo od pěti do sedmi | |
---|---|
Základní informace | |
Původní název | Cléo de 5 à 7 |
Země původu | ![]() ![]() |
Jazyk | francouzština |
Délka | 90 min |
Žánr | filmové drama |
Scénář | Agnès Varda |
Režie | Agnès Varda |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Corinne Marchand Dominique Davray Michel Legrand Dorothée Blanck Antoine Bourseiller … více na Wikidatech |
Produkce | Georges de Beauregard Carlo Ponti |
Hudba | Michel Legrand |
Kamera | Jean Rabier Alain Levent |
Střih | Janine Verneau |
Zvuk | Julien Coutellier Jean Labussière |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1962 11. dubna 1962 (Francie) 4. září 1962 (New York) … více na Wikidatech |
Distribuce | Netflix |
Cléo od pěti do sedmi na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cléo od pěti do sedmi (francouzsky Cléo de 5 à 7) je francouzský dramatický film z roku 1962. Jde o významné dílo francouzské nové vlny. Režisérkou snímku byla v Belgii narozená Agnès Varda, která napsala i scénář. Režisérka užila ve filmu metody cinéma-vérité. Snímek zachycuje dvě hodiny v životě šansoniérky Florence vystupující pod jménem Cléo Victoire, která se chystá do nemocnice vyslechnout výsledek vyšetření a obává se, že má rakovinu žaludku, v čemž ji utvrdí návštěva kartářky v úvodu filmu. V těchto dvou hodinách bloumá Paříží, setkává se se známými, bilancuje svůj život a nakonec se seznámí v parku s vojákem Antoinem, který také prožívá poslední dvě hodiny před návratem na frontu alžírské války. Titulní roli ztvárnila Corinne Marchandová, pro niž to byla zdaleka největší příležitost její kariéry. Autor hudby k filmu Michel Legrand si zahrál jednu z vedlejších rolí. Zajímavostí rovněž je, že když hlavní hrdinka navštíví biograf, běží na plátně fiktivní film, ve kterém se na plátně objeví někteří slavní režiséři nové vlny, mj. Jean-Claude Brialy, Yves Robert, Jean-Luc Godard a Anna Karina. V anketě kritiků časopisu Sight & Sound, která v pravidelných desetiletých cyklech hledá nejlepší filmy všech dob, se snímek v roce 2022 umístil na 14. místě, čímž se stal třetím nejlépe hodnoceným filmem režírovaným ženou. V roce 2019 byl zvolen druhým nejlepším filmem režírovaným ženou v anketě BBC, do níž přispělo 368 filmových odborníků z 84 zemí.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cléo from 5 to 7 na anglické Wikipedii.