V dnešním světě se Cibulkovy seznamy stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho relevanci na pracovišti nebo jeho propojení s jinými aktuálními problémy, Cibulkovy seznamy je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Proto je důležité analyzovat a porozumět do hloubky všem jejím aspektům a dimenzím, abychom mohli adekvátně řešit její důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Cibulkovy seznamy s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
Cibulkovy seznamy jsou seznamy údajně vedené Státní bezpečností během komunistického režimu v Československu. V roce 1992 je zveřejnil aktivista Petr Cibulka. Nejznámější se stala databáze více než 200 000 jmen, které z různých důvodů evidovala StB. Vzhledem k řadě nepřesností byly seznamy zdrojem zájmu a stovek soudních sporů.
Kromě seznamu osob evidovaných StB vydal Petr Cibulka i seznamy více než 20 000 důstojníků Státní bezpečnosti, členy Politbyra a Ústředního výboru Komunistické strany Československa působící v letech 1945 až 1990, seznam vyznamenaných důstojníků Lidových milicí, důstojníků KGB a GRU působících na území Československa a seznam části komunistických soudců a prokurátorů.
V roce 2002 ministerstvo vnitra vydalo oficiální verzi seznamu spolupracovníků StB dle zákona 107/2002 Sb.[1] Dnes tuto databázi uchovává Archiv bezpečnostních složek. Později byly vydány další verze.[2]
Podle údajů zveřejněných aktivistou Jiřím Vaňkem mu tyto části seznamů předal David Eleder,[pozn. 1][4] který po Sametové revoluci pracoval v Občanské komisi ministerstva vnitra a za nevyjasněných okolností se v roce 1992 utopil v Chorvatsku.[5] Později vyšly najevo bližší okolnosti úniku, na kterém se mimo jiné podíleli také Lubor Kohout, člen komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu, pozdější poslanec Pavel Žáček a studentský aktivista Stanislav Červinka.[6][7]
Ihned po zveřejnění se objevila řada evidovaných osob, kteří se Státní bezpečností nikdy nespolupracovali anebo je StB sice kontaktovala, ale spolupráci odmítli. V seznamech se nacházejí i někteří ze sledovaných, včetně matky Petra Cibulky. Na Cibulku tak bylo podáno mnoho trestních oznámení z niž většinu soudních sporů rozhodly soudy ve prospěch žadatelů.[8] Reakce některých z těch, kteří byli v seznamech uvedeni, vyšly v knize Osočení, kde někteří tvrdí, že se do Cibulkových seznamů dostali neprávem, jiní vysvětlují okolnosti vzniku a charakter spolupráce. Seznamy odsoudila řada osobností, mimo jiné i bývalý prezident Václav Havel.[9]