V dnešním světě se Chálid Asaad stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už svým dopadem na společnost, ekonomiku, životní prostředí nebo kulturu, Chálid Asaad upoutal pozornost odborníků i nadšenců. Jelikož i nadále hraje klíčovou roli v našich životech, je zásadní plně prozkoumat jeho různé aspekty a pochopit, jak utváří naši přítomnost a budoucnost. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Chálid Asaad a prozkoumáme jeho mnohé aspekty, od jeho počátků až po jeho možné budoucí důsledky.
Chálid Asaad | |
---|---|
Narození | 1. ledna 1932 Tadmur |
Úmrtí | 18. srpna 2015 (ve věku 83 let) Palmýra |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Alma mater | Damašská univerzita |
Povolání | archeolog, profesor, historik a kurátor sbírky |
Ocenění | důstojnický kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (1999) Řád za občanské zásluhy (2015) rytíř Národního řádu za zásluhy |
Politická strana | Baas |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Chálid Asaad (arabská výslovnost: ɐlʔæsʕæd, arabsky خالد الأسعد, 1932 nebo 1934[1] – 18. srpna 2015) byl syrský archeolog a správce památek města Palmýry, které patří do seznamu Světového dědictví UNESCO. Byl v této pozici déle než 40 let. 18. srpna 2015 byl veřejně popraven teroristy z hnutí Islámský stát.
Asaad se narodil v Palmýře a strávil tam většinu svého života.[2] Vystudoval univerzitu v Damašku a získal diplom z historie.[3] Měl jedenáct dětí, šest synů a pět dcer.[3]
Věnoval se vykopávkám v Palmýře a obnově jejích památek. Stal se hlavním správcem památek v Palmýře v roce 1963.[4] Spolupracoval s kolegy archeology ze Spojených států, Německa, Polska, Francie a Švýcarska. Dosáhl zapsání Palmýry do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.[3] Plynně hovořil aramejsky a až do roku 2011 pravidelně překládal.[1]
V roce 2003 byl členem syrsko-polského týmu, který objevil mozaiku ze 3. století zobrazující souboj člověka s okřídleným stvořením. Popsal ji jako "jeden z nejcennějších objevů kdy učiněných v Palmýře". V roce 2001 ohlásil objev 700 stříbrných mincí ze 7. století se zobrazením králů Husrava I. a Husrava II., kteří patřili k dynastii, jež vládla Persii před jejím ovládnutím muslimy.[3][2]
Byl vyhledávaným mluvčím na konferencích, kde prezentoval výsledky svého rozsáhlého výzkumu. Jeho pozitivní význam pro Palmýru a jeho historická erudice byly velmi vysoce hodnoceny předními akademiky a výzkumníky z oboru.[2] Když v roce 2003 odešel do důchodu, převzal jeho dílo syn Wáled. Spolu byli v srpnu 2015 zadrženi po ovládnutí Palmýry Islámským státem, když byl pak otec zavražděn, nebylo o osudu jeho syna nic známo.[1]
V roce 1954 vstoupil do syrské strany Baas,[3] nebylo ale jisté, zda patřil k aktivním podporovatelům režimu Bašára Asada.[1] Deník The Economist ale zaznamenal některá svědectví, že byl Asadovým "věrným příznivcem".[5]
V květnu 2015 oblast města Tadmur (moderního města Palmýra) a přilehlé památky obsadili ozbrojenci z hnutí Islámský stát (ISIS). Chálid Asaad pomáhal evakuaci sbírek místního muzea před příchodem islamistů.[3] Při obsazení byl zadržen a ISIS se ho snažil přimět, aby prozradil, kam byly cenné památky ukryty.[6] 18. srpna 2015 byl zavražděn v Tadmuru. Za přihlížení davu mu byla sťata hlava.[7] Podle cedule, kterou měl po vraždě pověšenou na prsou, ho ISIS popravil za odpadlictví, zastupování Sýrie na "konferencích nevěřících", vedení palmýrských "modloslužeben", návštěvu "kacířského Íránu" a za kontakty s bratrem, který působil v syrských tajných službách.[7] Asadovo tělo bylo objeveno v roce 2021 východně od Palmýry.[8][9]
Jeho smrt odsoudili nejen jeho kolegové v Sýrii,[10][7] ale také v zahraničí, např. italský ministr pro památky a turistiku Dario Franceschini, který nechal vlajky na všech italských muzeích spustit na Asaadovu památku na půl žerdi,[11] generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová[12] a další.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khaled al-Asaad na anglické Wikipedii.