Chval Řepický z Machovic
V dnešní době je Chval Řepický z Machovic tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Ať už jde o dopad na ekonomiku, vliv na populární kulturu nebo roli v historii, Chval Řepický z Machovic upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Chval Řepický z Machovic předmětem debat a analýz, přičemž protichůdné názory vedly k vášnivým diskusím. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Chval Řepický z Machovic a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Prostřednictvím hluboké analýzy a podrobného výzkumu se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Chval Řepický z Machovic a tomu, jak formovala svět, který dnes známe.
| Chval Řepický z Machovic | |
|---|---|
 Pečeť Chvala z Machovic | |
| Narození | 14. století |
| Znám jako | husitský hejtman |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chval Řepický z Machovic byl český šlechtic a husitský hejtman.
Prameny se poprvé významněji zmiňují o Chvalovi v souvislosti se skupinou Jana Žižky, která odchází koncem r. 1419 z Prahy do Plzně, která se stává přechodně husitským centrem. Mezi prvními, kteří ještě před odchodem Žižky opustili Plzeň a vydali se na Tábor, byla skupina sezimoústeckých husitů v čele s Chvalem. Zde se koncem března 1420 stal vedle Žižky, Mikuláše z Husi a Zbyňka z Buchova jedním z prvních táborských hejtmanů. Později byl jednou z hlavních opor táborského seniora Mikuláše z Pelhřimova asi do doby, než se stal píseckým hejtmanem. V prosinci 1420 se Chval spolu s Žižkou a Janem Roháčem zúčastnil věroučného hádání pražských mistrů s táborskými kněžími v domě Petra Zmrzlíka.
Další činnost Chvala je doložena z ledna 1421, kdy společně se Žižkou neúspěšně obléhal město Stříbro. Čáslavského sněmu se nezúčastnil, neboť ho Žižka poslal dobývat Rábí. 11. června 1422 uznávají Chval, Žižka i Zbyněk z Buchova jménem táborské polní obce knížete Korybutoviče za zemského správce.
V rozhodčí laické komisi, která posuzovala učená hádání mezi pražskými mistry a táborskými kněžími na Konopišti v červnu 1423, Chval z Machovic zastupoval tábory. V únoru 1426 se stal krajským správcem nově strukturovaného spolku v jihozápadních Čechách, jenž zahrnoval mimo jiné města Písek, Klatovy, Sušice, Domažlice a Prachatice.
Pak se o něm zprávy v pramenech ztrácí až do r. 1433, kdy se pravděpodobně účastnil Svatomartinského sněmu v Praze, kde byla táborská strana zastoupena právě hejtmany měst a zástupci krajů.
Odkazy
Literatura
- Grunt, František: Osudy táborského hejtmana Chvala Řepického z Machovic, Marginalia Historica III., 1998
- Maur, Eduard: Chval z Machovic, Břeněk z Dolan a Jan Valkún z Adlaru - vojenští velitelé táborů před založením Tábora., Tábor 10, 2000–2001 .
Externí odkazy
z Machovic ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Chval Řepický z Machovic na www.husitstvi.cz
