Chrám Narození Páně

V dnešním světě je Chrám Narození Páně téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost různých sektorů společnosti. Od svého vzniku Chrám Narození Páně označil před a po ve způsobu, jakým interagujeme, žijeme a vnímáme svět kolem nás. Postupem času se Chrám Narození Páně stal tématem debat a diskuzí v různých oblastech, generuje protichůdné názory a spouští akce, které ovlivnily životy lidí. Proto je klíčové analyzovat a do hloubky porozumět dopadu, který má Chrám Narození Páně na naše životy, stejně jako na vývoj společnosti jako celku. V tomto článku prozkoumáme některé aspekty Chrám Narození Páně a jeho vliv na různé aspekty každodenního života, abychom na toto životně důležité téma poskytli širší a komplexnější pohled.

Chrám Narození Páně
Světové dědictví UNESCO
Interiér kostela
Interiér kostela
Smluvní státPalestinaPalestina Palestina
Souřadnice31°42′16″ s. š., 35°12′27″ v. d.
Typkulturní dědictví
KritériumI, II, IV
Odkaz1433 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2012 (36. zasedání)
V ohrožení2012-2019

Chrám Narození Páně nebo bazilika Narození Páně (arabsky: كنيسة المهد) je kostel v Betlémě, postavený nad jeskyní, jež je údajným místem narození Ježíše Nazaretského.

Vznik

Představuje jedno z nejsvětějších míst křesťanů. Je to nejdéle nepřetržitě fungující křesťanský kostel na světě.[1][2] Byly zde pastviny, známé jako Pastýřská pole, nad jeskyní byl brzy po smrti Ježíše Krista zhotoven první přístřešek uctívaný jako místo jeho narození. Císař Hadrián I. usiloval o vykořenění křesťanství a dal zde proto roku 135 postavit svatyni bohu Adonisovi. Výstavbu kostela zahájili císař Konstantin Veliký s matkou svatou Helenou v letech 327-332. Kostel byl postaven v blízkosti jeskyně, která je podle tradic považována za místo narození Ježíše Nazaretského. Kostel byl dokončen v roce 339, ale během Samaritánského povstání v 6. století vyhořel. V roce 565 dal byzantský císař Justinián I. postavit nový kostel, který v základech respektoval architekturu toho prvního.[3] V sedmém století byl kostel při invazi Peršanů ušetřen. Osmanští Turci v 16. století baziliku poničili a olovo ze střechy použili na výrobu dělových koulí. Během pozdějších století byl kostel vícekrát rozšířen. Byly k němu dostavěny i výrazné přístavky.

Současnost

V roce 2012 byl kostel zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO (spolu s ostatními památkami v lokalitě). Mezi roky 2012 a 2019 figuroval zároveň na seznamu světového dědictví v ohrožení, protože budovu narušoval průnik vody.

V letech 2009–2020 probíhá celková rekonstrukce a restaurování interiéru kostela, během které byl objeven a zpřístupněn další úsek římské mozaikové dlažby, očištěny malby světců na sloupech mezilodní arkády, očištěny a konzervovány byzantské mozaiky na stěnách hlavní lodi a zpřísněny předpisy pro pálení svíček, které v minulosti tolik zdevastovaly výzdobu.

Každý rok se v něm na Vánoce zapaluje betlémské světlo, které se pak dále převáží do celého světa. Jeho převoz zajišťují skauti.

Galerie

  • Chrám Narození Páně
    Chrám Narození Páně
  • Interiér chrámu
    Interiér chrámu
  • Místo narození Ježiše
    Místo narození Ježiše
  • Mozaiková podlaha původního chrámu
    Mozaiková podlaha původního chrámu
  • Ikonostas po restaurování
    Ikonostas po restaurování

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrám Narodenia Pána na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Charley, William. The Holy City, Athens and Egypt. P. 150. 1902.
  2. ↑ Bailey, Betty and Bailey, J. Martin. Who Are the Christians in the Middle East? 2003.
  3. ↑ Cohen, Raymond. Conflict and Neglect: Between Ruin and Preservation at the Church of the Nativity.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.