V dnešním světě je Chovd gol stále důležitější. Ať už v osobní, profesní nebo společenské sféře, Chovd gol se stal ústředním prvkem, který udává tón v různých oblastech našeho života. Postupem času se význam Chovd gol zvýšil, což vyvolalo debaty, kontroverze a významné transformace. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Chovd gol na současnou společnost a analyzujeme jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Kromě toho prozkoumáme, jak se Chovd gol vyvíjel v průběhu času, a také jeho vliv na různé aspekty moderního života.
Chovd gol Ховд гол | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 516 km |
Plocha povodí | 50 000 km² |
Průměrný průtok | 100 m³/s |
Světadíl | Asie |
Pramen | |
Tabyn Bogdo Ola 48°33′46,16″ s. š., 88°42′34,89″ v. d. | |
Ústí | |
Char Us núr 48°9′10,56″ s. š., 92°18′44,46″ v. d. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
bezodtoká oblast, Chjargas núr | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chovd gol (mongolsky Ховд гол) je řeka v západním Mongolsku (ajmagy Bajanölgijský, Uvský, Chovdský). Je to největší řeka Mongolského Altaje. Je 516 km dlouhá. Povodí má rozlohu 50 000 km².
Pramení na jižních svazích masívu Tabyn Bogdo Ola. Na horním toku protéká Chovdskými jezery. Poté se prořezává výběžky severních svahů Mongolského Altaje. Na dolním toku teče přes Kotlinu velkých jezer. Tady vytváří bažinatou deltu. Rozděluje se na tři ramena a ústí do jezera Char Us núr. Přes průtoky a jezero Char núr odtéká voda dál do řeky Zavchan gol.
Největší přítoky jsou průtok Usun Cholaj od jezera Ačit núr zleva a řeka Bujant gol zprava.
Na řece leží hlavní město ajmagu Ölgij a centra sumů Bilú a Cul Ulán (Bajanölgijský ajmag) a centrum sumu Bajanchušú (Chovdský ajmag).
Zdrojem vody je tající sníh a dešťové srážky. Vodnost řeky je nejvyšší v květnu a v červnu. Průměrný roční průtok na dolním toku činí 100 m³/s.
Využívá se na splavování dřeva.