V tomto článku se podrobně podíváme na téma Chobotnicovití, protože je to téma, které dnes vyvolalo velký zájem. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Chobotnicovití předmětem debat a diskuzí v různých oblastech. V průběhu let se Chobotnicovití vyvíjel a získal různé významy v závislosti na kontextu, ve kterém je analyzován. Proto je důležité ponořit se do jeho povahy, jeho charakteristických vlastností a důsledků, které má na každodenní život. Podobně budou řešeny různé perspektivy a přístupy, které nám umožní mít komplexní vizi Chobotnicovití, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci dnes.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
(nezařazeno) | prvoústí (Protostomia) |
Oddělení | trojlistí (Triblastica) |
Kmen | měkkýši (Mollusca) |
Třída | hlavonožci (Cephalopoda) |
Podtřída | dvoužábří (Coleoidea) |
Řád | chobotnice (Octopoda) |
Podřád | Incirrina |
Čeleď | chobotnicovití (Octopodidae) D'Orbigny, 1840 |
Podčeledi | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chobotnicovití (Octopodidae D'Orbigny, 1840) je polyfyletická čeleď chobotnic. Patří do ní asi 200 druhů, a čeleď tak zahrnuje většinu známých chobotnic. Popsal ji Alcide Dessalines d'Orbigny v letech 1839 až 1842. Podle klasifikace ITIS z roku 2010 obsahuje tyto rody: