V článku o Chošún budou prozkoumány různé aspekty související s tímto tématem. Význam Chošún v našem současném světě bude podrobně analyzován od jeho původu až po jeho současné implikace. Budou řešeny různé perspektivy a budou prezentovány relevantní údaje, které čtenáři umožní lépe porozumět významu Chošún v naší společnosti. Kromě toho budou zkoumány možné budoucí dopady Chošún a diskutována možná řešení nebo alternativní přístupy k řešení tohoto problému. Tento článek bude sloužit jako kompletní průvodce, jak důkladně porozumět Chošún a jeho dopadu na naše životy.
Chošún (rusky a tuvinsky хошуун) nebo také kožún (кожуун) je termín, kterým jsou dnes označovány administrativně-územní jednotky v Tuvě v Ruské federaci. Typickým správním subjektem Ruska je rajón.
Slovo chošún je etnické pojmenování rajónu, které se používá výhradně v Tuvě. Území východních kmenů bylo administrativně rozděleno nejprve v roce 1759 na čtyři samostatné celky – chošúny (tuv. kožuun), v roce 1809 na pět chošúnů a po roce 1907 na devět chošúnů. Chošúny se dále dělily na sumony a ty na arbany,[1] toto dělení je platné až do současnosti. Dnes je Republika Tuva rozdělena na 17 chošúnů.
Chošún jako administrativně-územní jednotka bylo užívaná na území Mongolska do roku 1929.