V dnešní době je Cecílie Nevillová tématem, které v dnešní společnosti vyvolává velký zájem a diskuse. Jeho význam a dopad jsou patrné v různých oblastech, od politiky až po každodenní životy lidí. Stala se klíčovým bodem veřejné agendy, podněcuje diskuse a akce při hledání řešení. Cecílie Nevillová upoutal pozornost odborníků i občanů, motivoval výzkum, demonstrace a významné změny ve způsobu, jakým lidé tuto problematiku vnímají a jednají v této věci. V tomto článku podrobně a objektivně prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Cecílie Nevillová, abychom nabídli ucelenou a obohacující vizi jeho významu v naší společnosti.
Cecílie Nevillová | |
---|---|
vévodkyně z Yorku | |
![]() Cecílie Nevillová | |
Narození | 3. května 1415 Raby Castle |
Úmrtí | 31. května 1495 (ve věku 80 let) zámek Berkhamsted |
Manžel | Richard Plantagenet |
Potomci | Jana z Yorku Anna z Yorku Jindřich z Yorku Eduard IV. Edmund z Rutlandu Alžběta z Yorku Markéta z Yorku Vilém z Yorku Jan z Yorku Jiří Plantagenet Tomáš z Yorku Richard III. Uršula z Yorku |
Dynastie | Nevillové |
Otec | Ralf Neville, 1. hrabě z Westmorlandu |
Matka | Johana Beaufortová |
Příbuzní | Katherine Neville, Duchess of Norfolk[1], Alice Neville, Eleanor Neville[1], Vilém Neville, Richard Neville[1], Edward Neville, 3rd Baron Bergavenny[1], George Neville, 1st Baron Latimer, Robert Neville, Philippa Neville, John Neville, Lord Neville a Anne Neville, Duchess of Buckingham[1] (sourozenci) Alžběta z Yorku[1], Marie z Yorku, Cecily of York, Eduard V.[1], Margaret of York, Richard ze Shrewsbury, vévoda z Yorku[1], Anna z Yorku[1], George Plantagenet, 1st Duke of Bedford, Kateřina z Yorku, Bridget z Yorku, Arthur Plantagenet[1], Elizabeth Plantagenet[2], Edward de Wigmore[2] a Grace Plantagenet[2] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cecilie Nevillová, vévodkyně z Yorku (3. května 1415 – 31. května 1495)[3], byla manželkou Richarda Plantageneta a matka dvou anglických králů: Eduarda IV. a Richarda III.
Cecilie byla dcerou Ralfa Nevilla, hraběte z Westmorlandu a Jany Beaufortové. Z matčiny strany byl jejím dědem Jan z Gentu, syn krále Eduarda III. V roce 1424, když jí bylo devět let, byla svým otcem zasnoubena s třináctiletým svěřencem svého otce, Richardem Plantagenetem. Svatba proběhla v říjnu 1429. Když se Richard v roce 1441 odebral do Francie, Cecilie šla spolu s ním. Po vypuknutí války růží žila na hradě Ludlow, i když Richard uprchl do Irska a Evropy. Zasazovala se však o zájmy Yorků. Když parlament v listopadu 1459 debatoval o osudu Yorku a jeho podporovatelů, odcestovala do Londýna a přimlouvala se za svého manžela. Richardovo území bylo sice zkonfiskováno, ale Cecilie alespoň získala podporu 600 liber ročně pro sebe a své děti. Richard zemřel v bitvě u Salisbury v roce 1460 a jejich syn Edmund byl po bitvě zajat a popraven.
Její syn Eduard IV. byl nakonec v boji proti Lancasterům v roce 1461 úspěšný a z Cecilie se stala matka krále. Své postavení dala najevo tím, že do svého erbu zahrnula i královský erb Anglie. Dva Eduardovi mladší bratři Jiří, vévoda z Clarence a Richard, vévoda z Gloucesteru (později král Richard III.) byli soupeři v nástupnictví na anglický trůn. Jiří byl později obviněn z osnování vzpoury proti Eduardovi, uvězněn v Toweru a 18. února 1478 soukromě popraven. Eduard sám zemřel v roce 1483. Jeho nejstaršímu synovi byl udělen titul Princ z Walesu ve věku sedmi měsíců. Mladý Eduard byl velmi rychle sesazen, nahrazen a možná i zavražděn strýcem Richardem. Ten sám však roce 1485 zemřel v bitvě u Bosworthu.
18. ledna 1486 se Ceciliina vnučka Alžběta z Yorku provdala za Jindřicha VII. Tudora. Cecilie se oddala náboženským povinnostem a pověst o její zbožnosti pochází právě z této doby. Zemřela jako jeptiška ve věku 80 let v roce 1495 a je pohřbena v hrobě se svým manželem a jejich synem Edmundem. Z jejích třinácti dětí v té době byly naživu už jen dvě dcery.
Vévodkyně z Yorku | ||
---|---|---|
Předchůdce: Filipa de Mohun |
1425–1460 Cecílie Nevillová |
Nástupce: Anna de Mowbray |