V tomto článku prozkoumáme dopad Carex disperma na rozsah _var2. Od svých počátků až po současnou evoluci hrál Carex disperma klíčovou roli v _var2 a generoval významné změny v různých aspektech naší společnosti. Postupem času se Carex disperma stal předmětem debat, analýz a studií v mnoha oborech, což nám umožnilo lépe porozumět jeho vlivu a dosahu. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme podrobně analyzovat, jak Carex disperma transformoval a formoval _var2, a také identifikovat výzvy a příležitosti, které představuje v současném prostředí.
![]() | |
---|---|
![]() Ostřice Carex disperma | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod | ostřice (Carex) |
Binomické jméno | |
Carex disperma Dewey, 1824 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carex disperma (syn. Carex tenella) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae), rodu ostřice (Carex).
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 15–60 cm.[1] Je vytrvalá, výběžkatá, netrsnatá, s dlouhými bledě hnědými oddenky. Lodyhy jsou ostře trojhranné, chabé, nahoře drsné, delší než listy.[2] Bazální pochvy jsou bledě hnědé, jazýček je širší než delší.[1] Čepele listu jsou pouze 1–1,5 mm široké.[2]. Carex disperma patří mezi stejnoklasé ostřice, všechny klásky vypadají víceméně stejně a většinou obsahují samčí i samičí květy. Klásků je nejčastěji 2–5, jsou málokvěté, na bázi obsahují jen 2–3 samičí květy, nahoře 1–2 květy samčí.[2] Okvětí chybí. Blizny jsou většinou 2. Plodem je mošnička, která je cca 2,5–3 mm dlouhá, eliptická, bikonvexní, nejprve bledě zelená, později za zralosti hnědá až purpurově hnědá, na vrcholu zakončená krátkým zobánkem.[1] Každá mošnička je podepřená plevou, která bledá se zelenavým středním kýlem, užší a kratší než mošnička.[1] Počet chromozómů je 2n=70.[1]
Carex disperma se vyskytuje v severní Evropě, především ve Skandinávii, odkud zasahuje přes Pobaltí až do severovýchodního Polska, dále roste v severní části evropského Ruska, v Grónsku, na Sibiři a Dálném Východě. V Severní Americe její areál zabírá Aljašku, Kanadu a severnější část USA. Je to vlhkomilný druh mokřadů, vlhkých luk a podmáčených jehličnatých lesů.[1][3]