Céva (botanika)
V tomto článku prozkoumáme Céva (botanika) z různých pohledů a v různých kontextech. Céva (botanika) je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a diskusi a jeho relevance je evidentní i dnes. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do mnoha aspektů, které Céva (botanika) zahrnuje, a budeme se zabývat jeho důsledky, jeho historií, jeho dopadem na dnešní společnost a také možnými pohledy, které na toto téma nabízejí odborníci a učenci. Stejně tak budeme zkoumat různé názory a úhly pohledu ve vztahu k Céva (botanika) s cílem poskytnout čtenáři kompletní a obohacující pohled na toto téma.
Cévy (též tracheje nebo vlastní cévy pro odlišení od cévic) jsou v botanice vedle cévic základními vodivými elementy v dřevní části cévních svazků. Jsou poměrně široké rourky a vznikají z řady protáhlých buněk, jejichž příčné přepážky se rozpustí. Cévy jsou tvořeny buňkami již mrtvými, tedy bez protoplastu.
Stává se, že některá příčná přepážka se nerozloží a zůstane celistvá. Tím je také omezena maximální možná velikost cév. Největší délky dosahují cévy např. u lián.
Cévy vedou transpirační proud z kořene nahoru, tedy vodu a v ní přítomné látky.
Literatura
- ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy rostlinné morfologie. Praha: SPN, 1967.
