Dnes Bystrická brázda získal velký význam v různých oblastech společnosti a probudil zájem a pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho dopad byl tak významný, že vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a analýzy o jeho vlivu na každodenní životy lidí. Kromě toho byl Bystrická brázda předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snažily pochopit jeho skutečný rozsah a možné dlouhodobé důsledky. V tomto článku prozkoumáme fenomén Bystrická brázda do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho dopad na dnešní společnost.
Bystrická brázda | |
---|---|
![]() | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 49°21′4″ s. š., 18°58′26″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bystrická brázda je geomorfologický podcelek Kysucké vrchoviny. Zabírá velkou část Bystrické doliny.
Zabírá severní část Kysucké vrchoviny a kopíruje velkou část Bystrické doliny a řeky Bystrica, od Klubiny na západě po Vychylovku na východě. Severním směrem navazují Kysucké Beskydy s podcelkem Rača, západním a jižním směrem pokračuje pohoří podcelky Vojenné a na východě leží Oravské Beskydy a jejich podcelek Ošust. [1]
Územím vede silnice II / 520 z Krásna nad Kysucou do Lokca. Turisticky atraktivní je orloj v Staré Bystrici či Muzeum kysucké dědiny, jehož součástí je i úzkokolejná lesní železnice. Dolinou vede několik cyklostezek, mezi nimi Kysucká cyklomagistrála. [2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bystrická brázda na slovenské Wikipedii.