Bukovina (Podbořanský Rohozec)

V příštím článku budeme hovořit o Bukovina (Podbořanský Rohozec), dnešním velmi aktuálním tématu. Bukovina (Podbořanský Rohozec) je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě, ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu na osobní úrovni nebo jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku Bukovina (Podbořanský Rohozec) vyvolal širokou diskusi a vyvolal rostoucí zájem mezi odborníky i fandy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bukovina (Podbořanský Rohozec), analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Bukovina (Podbořanský Rohozec) a objevit vše, co toto téma nabízí!

Bukovina
Domy čp. 8 a 9
Domy čp. 8 a 9
Lokalita
Charakterosada
ObecPodbořanský Rohozec
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′9″ s. š., 13°13′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel10 (2021)[1]
Katastrální územíPodbořanský Rohozec u Hradiště II (3,81 km²)
Nadmořská výška595 m n. m.
PSČ441 01
Počet domů6 (2021)[2]
Bukovina
Bukovina
Další údaje
Kód části obce330078
Zaniklé obce.cz124
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovina (německy Buckwa) je osada, část obce Podbořanský Rohozec v okrese Louny. Stojí tři kilometry západně od Podbořanského Rohozce[3] v katastrálním území Podbořanský Rohozec u Hradiště II. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[4]

Název

Název vesnice je odvozen z přídavného jména buková, které označovalo bukový porost na určité hoře nebo stráni. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Bukowina (1368), Bucowina (1369), Bukuyna (1384–1399), Bukwina (1405), Bukowina (1411), w Bukowinie (1447), Pukowa a Puckwa (1684), Bukwa (1746), Bukwa a Pukwa (1787), Pukwa (1846) a Bukovina nebo Bukwa (1854).[5]

Historie

První písemná zmínka o Bukovině pochází z roku 1365,[6] ale podle Augusta Sedláčka vesnice existovala už ve dvanáctém století. Roku 1365 byl patronem zdejšího kostela Hroch z Bukoviny. V letech 1391–1393 vesnice patřila Janofětě, vdově po Hrochovi, a jejímu synovi. Dalším majitelem byl od roku 1404 jiný Janofětin syn Vilém, známý nejspíše také jako Vilém z Pnětluk. Během husitských válek stál na straně katolíků. Jeho pravděpodobný syn Vilém Bukovina získal Štědrý hrádek a Bukovinu připojil k hradnímu panství. Spolu s hradem se vesnice dostala do držení pánů z Vřesovic, z nichž se roku 1467 stal jejím majitelem Jan z Vřesovic. Jan Žlutický z Vřesovic vesnici převedl ke žlutickému panství a roku 1487 na ní zapsal věno své manželky Johany z Kolovrat. Panským sídlem ve vsi bývala v patnáctém století tvrz, ale koncem století ztratila svou sídelní funkci, a zanikla.[7]

Během třicetileté války Bukovina nejspíš zanikla. Další zmínky o ní pochází až ze šedesátých let sedmnáctého století, kdy patřila k Mašťovu.[6]

Lovecká chata (čp. 7)
Dům čp. 11 v severní části osady

Ve druhé polovině devatenáctého století bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství, chov dobytka, práce v lese a zpracování dřeva výrobou šindelů. Podle adresáře z roku 1861 obyvatelé vsi chovali 38 krav, 25 jalovic, dva koně, jednu kozu a jedenáct prasat. Na konci století ve vsi Černínové otevřeli parní pilu. V roce 1924 ve vsi žilo jedenáct sedláků, fungovala zde černínská pila, hostinec a trafika. Děti měly školu v Mětikalově a přímo v Bukovině se vyučovalo jen od listopadu do března.[6]

Na rozdíl od jiných sídel ve vojenském újezdu Bukovina zcela nezanikla.[6]

Přírodní poměry

Bukovina stojí v katastrálním území Podbořanský Rohozec u Hradiště II v okrese Louny, asi tři kilometry západně od Podbořanského Rohozce. Nachází se v nadmořské výšce okolo 610 metrů. Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[8] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Bukovina stojí v mírně teplé oblasti MT3,[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[10]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 114 obyvatel (z toho 54 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 111 Němců a dva cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 107 obyvatel: pět Čechoslováků, 101 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 109 103 117 115 122 114 107 67 . . . . 14 16 10
Domy 19 19 20 23 25 25 24 24 . . . . 7 7 6

Obecní správa

Vesnice nikdy nebyla obcí a po zrušení patrimoniální správy se roku 1850 stala osadou Mětikalova,[6] kterou zůstala až do zániku obce v souvislosti se zřízením vojenského újezdu Hradiště.[14] Od 1. ledna 2016 bylo katastrální území Podbořanský Rohozec u Hradiště II s osadou vyčleněno z vojenského újezdu a připojeno k Podbořanskému Rohozci.[15]

Pamětihodnosti

Kaple svatého Michaela

V horní části osady stojí kaple svatého Michaela z druhé poloviny sedmnáctého století.[6]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Seznam.cz. Turistická a historická mapa . Mapy.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Český statistický úřad, 2015-12-21 . Kapitola Okres Louny. Dostupné online. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 212, 213. 
  6. ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Bukovina, s. 19–21. 
  7. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mašťova, s. 382. 
  8. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online. 
  9. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR . Praha: Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online. 
  10. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps . Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 . Čís. 3, s. 427. Dostupné online. doi:10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 51.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  15. ↑ KINŠT, Petr. Okres Louny se rozrostl o novou vesnici. Žatecký a lounský deník.cz . 2016-01-19 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Části obce Podbořanský Rohozec
Části obce