Buřňáček nejmenší

V tomto článku budeme hovořit o Buřňáček nejmenší, tématu, které je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Buřňáček nejmenší je téma, které vyvolalo protichůdné názory, protože jeho dopad a relevance jsou v různých oblastech společnosti nesporné. Od svého vzniku až do současnosti je Buřňáček nejmenší předmětem studia, analýz a diskuzí, což nám umožnilo lépe porozumět jeho významu a rozsahu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Buřňáček nejmenší, zaměříme se na vše od jeho historie až po jeho dnešní vliv, s cílem poskytnout úplný a obohacující přehled tohoto tématu.

Jak číst taxoboxBuřňáček nejmenší
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrubkonosí (Procellariiformes)
Čeleďbuřňáčkovití (Hydrobatidae)
Rodbuřňáček (Hydrobates)
Binomické jméno
Oceanodroma microsoma
(Coues, 1864)
Areál rozšíření
Synonyma

Halocyptena microsoma

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buřňáček nejmenší (Hydrobates microsoma) je malý mořský pták z čeledi Hydrobatidae (buřňáčkovití), nejmenší zástupce řádu trubkonosí. Vyskytuje se podél západního pobřeží Ameriky od Kalifornie po Kolumbii a Ekvádor.

Taxonomie

Druh je řazen do početného rodu Hydrobates v rámci čeledi Hydrobatidae (buřňáčkovití) a řádu trubkonosí (Procellariiformes).

Popis

Jedná se o velmi malého ptáka s rozpětím křídel 34 cm a délkou těla kolem 14 cm.[1] Tyto rozměry z něj činí nejmenšího zástupce trubkonosých.[2]

Křídla jsou úzká, dlouhá a zašpičatělá. Ocas je dlouhý a vykrojený do písmene V. Hlava je vzhledem ke zbytku těla poměrně velká. Na tmavém zobáku jsou seshora uchyceny černé trubkovité nozdry. Opeření je převážně tmavé, spodní strana křídel je do tmavě šeda.[3]

Biologie a chování

Buřňáček se pohybuje pomocí třepotavého letu někdy připomínající let netopýra, ke klouzavému letu se uchyluje spíše zřídka.[1] Rozmnožuje se v koloniích od června do července na ostrovech Kalifornského zálivu a na západním pobřeží mexického státu Baja California. Hnízda si staví na opuštěných ostrovech a skalních výběžcích.[4] Snáší pouze jedno vejce jednou za rok.[3]

Živí se hlavně korýši, převážně z čeledi langustovití.[4] Na moři se často shlukuje s buřňáčky popelavými a buřňáčky tmavými do velkých hejn.[2]

Dožívá se cca 15 let.[4]

Rozšíření a populace

Vyskytuje se podél západního pobřeží Ameriky od Kalifornie na severu po Kolumbii a Ekvádor na jihu.[4] Občas jej mohou silné větry zavát hlouběji do vnitrozemí, např. v roce 1976 hurikán Kathleen zavál stovky jedinců do Saltonského moře.[3]

Celková populace se odhaduje řádově na stovky tisíc až několik milionů.[4]

Ohrožení a ochrana

IUCN druh hodnotí jako málo dotčený.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Onley a Scofield 2008, s. 114.
  2. ↑ a b Onley a Scofield 2008, s. 227.
  3. ↑ a b c Vuilleumier (eds.) 2020, s. 123.
  4. ↑ a b c d e f Hydrobates microsoma . BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2018, 2018 . doi:10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698485A132650731.en. (anglicky) 

Literatura

  • Kolektiv autorů, 2020. Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing. Dostupné online. ISBN 978-0-7440-2053-3. (anglicky) 
  • ONLEY, Derek J.; SCOFIELD, Paul, 2008. Field guide to the albatrosses, petrels and shearwaters of the world. London: Christopher Helm. ISBN 978-0-7136-4332-9. (anglicky) 

Externí odkazy