V dnešním článku prozkoumáme Bremer Vulkan, téma, které upoutalo pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a kultur. Od svého dopadu na společnost až po důsledky ve vědecké oblasti, Bremer Vulkan vyvolal debaty, výzkum a hluboké úvahy. V průběhu historie hrál Bremer Vulkan klíčovou roli v lidském rozvoji a ovlivňoval vše od mezilidských vztahů po technologický pokrok. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Bremer Vulkan, analyzujeme jeho současnou relevanci a výhled do budoucna. Připravte se na objevování všeho, co je o Bremer Vulkan vědět!
Bremer Vulkan | |
---|---|
![]() Logo | |
![]() | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 23. října 1893 |
Datum zániku | 1997 |
Adresa sídla | Vegesack, Německo |
Souřadnice sídla | 53°10′31″ s. š., 8°35′54″ v. d. |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | loďařství, stavba lodí a plavidel a výroba vozidel |
Produkty | U 292, U 293, U 73, U 74 a U 75 |
Dceřiná společnost | Schichau Seebeckwerft |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bremer Vulkan byla německá loděnice sídlící na řece Vezeře v Brémách. Stavěla civilní i vojenská plavidla. Vznikla na základě loděnice fungující ve Vegesacku od roku 1805. V letech 1893–1984 nesla název Bremer Vulkan AG Schiffbau und Maschinenfabrik in Vegesack a v letech 1984–1997 pak název Bremer Vulkan Verbund AG. Roku 1997 společnost zanikla. Během své existence měla několik poboček, například v Bremerhavenu, Rostocku a Wilhelmshavenu. Postavila více než 1000 plavidel.[1]
Historie loděnice sahá do roku 1805. V lednu tohoto roku začal Johann Lange stavět plavidla ve Vegesacku na předměstí Brém. Jím založená společnost byla roku 1893 přeměněna na Bremer Vulkan AG Schiffbau und Maschinenfabrik in Vegesack. V letech 1896 a 1899 loděnice získala objednávky od rejdařství Norddeutscher Lloyd a Hamburg America Line (HAPAG). V souvislosti s nimi byla loděnice do roku 1902 významně rozšířena a modernizována.[2] Do roku 1908 postavila 506 plavidel, včetně velkých poštovních, pasažérských a nákladních plavidel (např. pro Norddeutscher Lloyd, Hamburg America Line, DDG Hansa) i menších parníků (např. pro Woermann-Linie, Deutsche Ost-Afrika Linie). Roku 1908 měla šest skluzů pro stavbu velkých plavidel.[3] Roku 1913 loděnice zaměstnávala 3600 osob. Roku 1914 v ní byla na vodu spuštěna velká pasažérská loď SS Zeppelin.[2]
Za první světové války německému námořnictvu dodala jedenáct minolovek a zapojila se i do stavby ponorek třídy U 93. Roku 1928 na vodu spustila tehdejší největší tanker C. O. Stillman.[2] Za druhé světové války byla významným dodavatelem německých ponorek. Prováděla i jejich opravy. Postaveno v ní bylo 74 ponorek Typu VII.[1] Využívala přitom i práce vězňů z německých koncentračních táborů.[2] Pro ochranu před bombardováním v ní byl rozestavěn ponorkový bunk Valentin, zůstal však nedokončen. Za války byla loděnice vážně poškozena bombardováním. Provoz v ní byl obnoven roku 1949.[1]
Roku 1972 se loděnice stala součástí společnosti Thyssen-Bornemisza-Group NV. Stala se hlavním dodavatelem raketových fregat třídy Bremen (F122). Roku 1984 se loděnice Bremer Vulkan sloučila s loděnicí Lloyd-Werft. Získala název Bremer Vulkan Verbund AG. Po sjednocení Německa expandovala do někdejšího Východního Německa. Postupem času se Bremer Vulkan přeměnil v největší německou loděnici a významný průmyslový koncern. V roce 1994 měla společnost osmdesát poboček. Stavba lodí tehdy zajišťovala 44% příjmů koncernu.[3] Roku 1996 společnost vyhlásila bankrot a roku 1997 loděnice ukončila činnost.[1]